Děláme druhou střechu
By in

Děláme druhou střechu

Milí přátelé, včera se začala dělat  druhá varianta střechy. První varianta s poliuretanovým nátěrem dopadla katastrofálně. Podílelo se na tom více faktorů, z nichž asi nejzásadnějším bylo mimořádně nešťastné načasování druhého nátěru, který první z apokalyptických lijáků, které letos přišly, spláchl do kanalizace pouhé 4 hodiny poté, co ho natěrač dokončil (doporučená doba schnutí je 24 hodin), a další přívaly následující den co den po celých 6 týdnů už nedovolily na střeše udělat vůbec nic. Netrvalo dlouho a stropy začaly masívně protékat. K dovršení smůly už mezitím štukatér dokončil vnitřní omítky v celé horní části domu, takže si nejspíš dovedete představit tu spoušť…

Pravda ovšem je, že jsme nebyli zdaleka jediní, komu letos protekla střecha a v menší míře se totéž stalo například i sousedovi, jehož dům je pouhé 2 roky starý a na střeše má regulérní 3 nátěry. Tato informace byla posledním hřebíčkem do rakve, ve které jsme definitivně pohřbili myšlenku aplikovat na střechu nátěr jakéhokoli druhu. A protože jen blbec opakuje chybu, vzápětí jsme uzavřeli smlouvu s firmou z Fuerteventury  specializující se na pokládku plastové krytiny od amerického výrobce, který garantuje 25letou životnost svého výrobku. Sama firma pak na svou práci dává 20letou záruku. Tudíž vzhledem k našemu věku předpokládáme, že víckrát než jednou už střechu měnit nebudeme… 😊


Ještě musím poznamenat, že patálie s protékající střechou trápí jen nás. Všichni, se kterými jsme se radili – stavitel, zedníci, štukatér, prodejce nátěrů, architekt i stavební dozor –  jen svorně poznamenali, že „to uschne“ 😊. Miguel si navíc nenechal ujít příležitost připomenout, že nám od začátku doporučoval asfaltovou krytinu.

Je tady ovšem ještě jeden problém, a to zda nám dům s uvedenou plastovou fólií zkolaudují, neboť není bílá, ale tmavě šedá. A ač to asi – kromě Lanzarote –  všem lidem na světě bude připadat jako absolutní hovadina, tady není zásadním kritériem zda střecha těsní a neprotéká, ale zda je BÍLÁ… 

Půvab esemeskování se stavitelem Miguelem
By in

Půvab esemeskování se stavitelem Miguelem

MY:
Ahoj Miguel, dnes jsme dokončili první nátěr celého domu.
Zítra začne firma Innova pokládat fólii na střechu.
Kolem 9 ráno dovezou karisítě, aby Orlando mohl vybetonovat vjezd.
S Carlosem zkonzultujeme otvor pro digestoř. 
Kdy plánuješ odlít podlahy?
Pro tvou informaci: štukatérská firma, kterou jsi nám nasmlouval, se s námi dohodla na práci v rozsahu 500 m2 a teď nám zaslala fakturu na dvojnásobek. 

MIGUEL: 
To je dobře. 

Dorty na nervy
By in

Dorty na nervy

Začátkem tohoto týdne konečně ustaly vytrvalé deště a my se hned s vervou znovu vrhli do natírání domu, které nám překazily. Příští týden přijede specializovaná firma z Fuerteventury položit novou střechu. Při kontrole, zda je vše připravené, se zjistilo, že stavební firma zapomněla udělat ve střeše otvor pro digestoř („nic se neděje, to vybouráme“). 

Dále:
1) firma, která dělala vnitřní omítky po nás chce zaplatit dvojnásobek m2, než kolik dům má, s odůvodněním, že „zdi byly křivý“;
2) instalatér nám přivedl vodu pro myčku nádobí z garáže vzdálené 8 metrů od kuchyně, namísto aby udělal odbočku přímo od dřezu („tak je to lepší“);
3) stálo nás mnoho energie přesvědčit elektrikáře, aby namísto montáže rozvodné skříně u vjezdu („tady se to tak dělá“) prostě jen ohnul kabel a
4) k našemu nemilému překvapení jsme zjistili, že na ostrově není ani jediný kamnář či krbař („tady si kamna každej nainstaluje sám“).
Celý včerejšek jsme proto neplánovaně strávili objížděním obchodů s instalačními potřebami a sháněním dvou rour – pro digestoř a kamna. Veškeré zdejší roury pro digestoř mají průměr maximálně! 12 cm, zatímco otvor digestoře má standardně 15 cm. Nakonec jsme zakoupili odpadní trubku a tento bod vyřešili. 

Zlatým hřebem dne byl ovšem rozhovor s prodavačem specializovaného železářství, který po vyslechnutí našeho přání zakoupit rouru ke kamnům doporučil jako nejlepší plastovou. Na námitku, že plastová roura nebude příliš vhodná pro horký kouř z kamen se s nefalšovaným údivem zeptal, zda „ta trubka má být odolná proti žáru?“

Níže je fotka základního vybavení piknikového košíku, který s sebou vozíme na staveniště, kromě svačiny, která bývá každý den jiná. Přítomnost Ibuprofenu dává tušit, že stavba dává zabrat našim tělesným schránkám. A do sekce VIDEO přibyla další, III. etapa výstavby.

Dakar 2021: dva španělské příběhy
By in

Dakar 2021: dva španělské příběhy

Z celkem 499 účastníků letošního  ročníku rallye Dakar, který se – stejně jako vloni – koná v Saudské Arábii, jsou Španělé se 67 účastníky závodu druhým nejpočetnějším týmem hned za Francouzy. Mezi favority v kategorii bugin patříil i letos už téměř šedesátiletý Carlos Sainz, přezdívaný El Matador, který se ve světě rallye a terénních závodů pohybuje přes 30 let. Několikrát se stal mistrem světa, vyhrál rallye v různých zemích, mezi jinými také 1000 jezer ve Finsku, což se do té doby nepodařilo žádnému pilotovi z jiných než severských států. V říjnu 2020 převzal z rukou korunní princezny Leonor (starší dcera krále Filipa VI.) ocenění za celoživotní zásluhy v oblasti moto sportu. V Rallye Dakar zvítězil zatím celkem 3krát (2010, 2018, 2020) a letos se společně s kopilotem Lucasem Cruzem po několikerých změnách pořadí během jednotlivých etap nakonec umístil třetí. 

Jednu z dalších španělských posádek (35. místo) tvoří Manuel Plaza s dcerou Monikou. Byť  Manuel tuto rallye jel už 13krát, letošní ročník pro něho nepochybně představuje velmi speciální a emotivní událost. Účast Moniky na sedadle kopilota pro něho musí být splněním snu, který se možná zrodil už před 23 lety, když se při odjezdu na svůj první Dakar loučil s právě narozenou dcerkou.

 

"K" jako Cristina anebo Quido
By in

"K" jako Cristina anebo Quido

Před pár dny jsem se ocitla v kuriózní a současně neřešitelné situaci, neboť jsem nedokázala do telefonu hláskovat naše příjmení. Prostě jsem si nedokázala vzpomenout na žádné slovo, které by začínalo na K, protože ve španělštině se taková slova téměř nevyskytují. Navzdory velké oboustranné snaze nás nakonec pracovnice vodáren na druhém konci telefonu zapsala jako nového klienta Qratochvil 😊 a já teprve doma zjistila, že jsem měla použít slovo „kilo“, což znamená milión.

20 Bin Ladinů
By in

20 Bin Ladinů

… nebo-li 20 bankovek v hodnotě 500 €. Proč se jim ve Španělsku říká Bin Ladin? Označení pochází z doby, kdy tento terorista ještě žil; všichni věděli, že existuje, ale nikdo ho neviděl. Něco jako „paní Columbová“, anebo známá hláška Bolka Polívky ve filmu Kurvahošigutentág 😊. Bankovka uvedené hodnoty byla vzhledem k veliké oblibě jejího falšování už před lety prakticky stažena z oběhu a i v případě, že byste ji náhodou měli, nikde s ní nezaplatíte, na což už u vchodu upozorňuje mnoho obchodů, benzínek i restaurací.

Takže pokud potřebujete někomu zaplatit v hotovosti větší částku, potřebujete k tomu igelitku (určitě znáte někdejší historku o strýčku Vikovi 😊). Taková elegance jako vytasit z kapsy pár Bin Ladinů to není, ale prachy jako prachy. 

My jezdíme s igelitkou každé první pondělí v měsíci. A pokaždé si klademe otázku, komu vlastně patří ta stavební firma, protože ačkoli vám každý na ostrově řekne, že je Miguelova, na výpisu z obchodního rejstříku uveden není. Miguel nám na přímý dotaz odpověděl, že jednatelem je jeho syn. Naše přání setkat se s ním osobně, odbyl se zdůvodněním, že ho bolí koleno. Když viděl naše rozpaky, ukázal nám fotku asi tříletého chlapce se slovy „to byl ještě malý“. Znělo to velmi věrohodně a rozptýlil tím poslední zbytky našich pochyb 😊.

Cestou domů jsme přemítali, zda Miguel vůbec má nějakého syna, a pokud ano, zda ten ví, že je jednatelem firmy…

Ve znamení vodních živlů
By in

Ve znamení vodních živlů

Pokud se, milí přátelé, dočtete v průvodcích, že na Lanzarote nejsou žádné potoky ani řeky, vůbec tomu nevěřte. Od minulého týdne máme nejen řeky, ale i vodopády 😊– viz nový přírůstek v sekci Video.
Minulá zima zde byla atypická, neboť ani nekáplo. Pěstitelé brambor v Maguezu si zoufali. Ta letošní je rovněž atypická: od konce listopadu prší téměř každý den. Přesněji řečeno: ostrov bičují přívalové deště mimořádné intenzity, které místní – podle svých slov – nezažili už několik desetiletí. Tomu nasvědčují i zprávy o počasí, které hlásí extrémní úhrny srážek na celém španělském území (na severu Španělska v podobě sněhu) související s bouří v Atlantiku s poetickým názvem Filomena.Většina polí se změnila v rozbahněné rybníčky, strouhy v potoky a některé ulice Arrecife i jiných měst v brody. Na odkazech níže se můžete podívat, jak to u nás teď vypadá.
https://youtu.be/SM5ZcAx0Wvo
https://www.youtube.com/watch?v=TEvobtMQMuQ
https://www.youtube.com/watch?v=sMOhfAPHGoM
https://www.youtube.com/watch?v=2aDb8hNmpo4

Tohle jsme si tedy rozhodně neobjednali! Vzhledem k tomu, jak pečlivě jsme vybírali pokud možno co nejsušší místo v EU – a na Lanzarote padla volba právě pro příslib stálého TEPLA, SLUNCE a SUCHA!, které se už šestý týden nekoná, cítíme se podvedeni 😊

Současná situace nás mimořádně rozlaďuje, o to víc, že skrz naskrz promáčené torzo domu nemá v takových podmínkách nejmenší šanci vyschnout 🤢. Na příští týden jsme měli objednanou firmu na položení nové střechy, ale akci jsme museli odvolat 🤢. A zdá se, že nejsme sami, koho tento typ počasí už nebaví. Spousta místních, kteří byli zpočátku nevýslovně nadšení z pohledu na zelené a žlutě kvetoucí stráně, už má deštů taky plné zuby, možná i proto, že podle věcí sušících se před domy je jasné, že stropy protékají čím dál víc lidem. Jedině bramboráři v Maguezu nejspíš jásají. 

Asi nejlepší ukázka míry naší naštvanosti je, že se nám sytě zelené scenérie ostrova – výsledek hojné závlahy – naprosto přestaly líbit a už se nemůžeme dočkat, až ta protivná tráva zežloutne, zmizí a budou zase vidět krásné holé sopečné skály 😊

Jelikož se na stavbě v těchto dnech nedá nic dělat, máme o to víc času sledovat z balkonu obří vlny na nábřeží v Arrecife.

Firma VráJi: práce všeho druhu
By in

Firma VráJi: práce všeho druhu

Vloni jsme vstupovali do nového roku na kolech a se svalnatými hesly, jak budeme šlapat do pedálů. Rok 2020 na Lanzarote nás ve všech směrech vyučil, proto do roku 2021 vstupujeme s daleko větší pokorou s heslem:

Co si sám neuděláš… udělá firma, ale tak „jak se to tady dělá“, tedy možná blbě

a s nejrůznějším pracovním náčiním, kterým vlastníma rukama pomáháme dobudovat a zkrášlit svůj budoucí domov.



 

Na červen je dost horko
By in

Na červen je dost horko

Nebojte se, nezbláznila jsem se. Jedná se o název britského filmu z roku 1964 (Hot Enough for June), který včera večer dávali na jednom španělském kanálu. Přestože tato stará britská špionážní komedie (inspirovaná úspěchy prvních bondovek) nemá s Lanzarote vůbec nic společného, rozhodla jsem se věnovat jí dnešní příspěvek. Většina děje se totiž odehrává „v Praze“, přičemž jste-li rodilý Pražák (a možná nejen) okamžitě poznáte, že v Praze se exteriéry rozhodně nenatáčely, spíš někde v Itálii. A za chvíli vám záběry dají za pravdu – pokud jste někdy navštívili Padovu, podle oválného náměstí Prato della Valle ji neomylně poznáte. 

To nejzajímavější (a současně nejsměšnější) na celém filmu ale asi je, jak si britští tvůrci představovali reálný socialismus v dialozích a reáliích, a že jim některé slovanské národy naprosto splývaly – např. v nočním klubu folklórní skupina v ruských rubáškách tančí kozáčka, na pivních slavnostech chodí lidé v polských a tyrolských krojích, o zmatku v diaktirických znaméncích v nápisech – např. PŎSTA – ani nemluvě 😊.

Máte-li ale občas v záplavě dnešních thrillerů, sci-fi a reality show chuť pro změnu na milý a nenáročný film, pak při tomhle se chvílemi budete dobře bavit tím, jak rozdílně od skutečnosti zobrazili autoři život v Česku v 60. letech. Navíc v něm hrají herci, na které se pěkně kouká (Dirk Bogarde a Sylva Koscina, pro kterou to byl debut v anglosaské kinematografii).

La Palma: pár poznámek na závěr
By in

La Palma: pár poznámek na závěr

Na spoustu dotazů, proč jsme si nevybrali pro život raději La Palmu, když je tady tolik zeleně a vláhy, po pravdě odpovídáme, že na náš vkus je tady obojího až příliš a místní zeleň je těžce vykoupená spoustou přeháněk, mrholení, nízké oblačnosti a mlhy, tedy všeho, co z duše nesnášíme.

Dalším důsledkem všudypřítomné vlhosti je, že tady bují nejen okrasné rostliny a lesy, ale také mechy, houby a plísně, a to až s neuvěřitelnou rychlostí. Jen pro představu: rohy koupelny naší vilky (ve slunné části La Palmy), které byly v době našeho příjezdu zářivě bílé (zárodky plísní jsou první věcí, kterou v každém ubytování kontrolujeme), za pouhých 9! dnů pokryly skvrny černé plísně jako důsledek sprchování 🤢.

Také už nám, milí přátelé houbaři, nemusíte posílat fotky košíků plných cenných úlovků s provokativními otázkami, co jsme nasbírali my. Odteď už víme, že zatímco v Česku se jezdí na houby do křivoklátských lesů či jižních Čech, na Kanárských ostrovech se vyráží na La Palmu 😊.

Pokud máte v úmyslu vypravit se někdy na La Palmu a užít si slunce, zvolte jednak léto či podzim a dále západní pobřeží, nejlépe Puerto Naos či Tazacorte, případně vesnice nad nimi, ale níže než El Paso. Větší část oblačnosti, kterou horský masív tohoto ostrova přitahuje, zůstává nad východní částí ostrova. Velkou roli tady hraje taky nadmořská výška – některé domy zůstávají doslova navždy uvězněny v mracích (mlze).

A ještě jeden tip na výlet do dvou míst, která jsme navštívili poslední den – Puerto Naos a La Bombilla – která jsou od sebe vzdálena po silnici necelý kilometr, ale sociálně, architekturou, atmosférou…  světelné roky. Puerto Naos je na zdejší poměry celkem mondénní letovisko s vynikajícími podmínkami pro paragliding. La Bombilla na nás naopak na první pohled zapůsobila dojmem někdejší oázy hippies či jiné alternativní komunity, ale jedná se prý jen o jednu z nejstarších a dodnes autenticky vypadajících rybářských osad. V každém případě tady uvidíte spoustu kuriózních miniaturních příbytků vybudovaných s velkou dávkou improvizace a originality.


Dnes se vracíme domů a jedno víme s naprostou jistotou: La Palma se naším zaslíbeným ostrovem nestane. Znovu jsme si ověřili, že bychom náš milovaný Lanzarote za žádný jiný ostrov neměnili. Což je velké štěstí, protože – představte si, přátelé, že bychom 3 měsíce před dokončením domu zjistili, že jsme ho postavili na špatném ostrově… 😊