Září 2022 – Jednosměrná letenka na Lanzarote

Veselé příhody ze zahájení cesty

Oproti všem předpokladům nebylo naší první zastávkou Muzeum Porsche ve Stuttgartu, jak jste možná mnozí (správně 😁) tipovali, ale už parkoviště obchodního centra v Plzni. Donutil nás k tomu hustý černý dým valící se zpod kapoty 😱. Na tomto atraktivním místě jsme strávili celé odpoledne: Vr. obvoláváním autoservisů a zkoumáním přístupných částí motoru a já přemítáním, zda se máme vrátit hned a nechat propadnout většinu noclehů, anebo riskovat odtah z Německa – případně z Francie – a následně zakoupit nové noclehy, letenky atd. Nakonec Vr. rozhodl, že pojedeme dál. Po dalších 500 km, kdy už se neobjevil sebemenší náznak nějakého dalšího kouře, Vr. usoudil, že zřejmě mechanik při revizi motoru upatlal jednu z hadiček olejem, který se poté vypálil…

Svérázný smysl pro humor projevili taky provozovatelé jednoho z oněch moderních tříhvězdičkových hotelů zcela bez personálu v Německu, kde jsme měli zaplacenou první noc. Po zadání přístupového kódu, který jsme obdrželi esemeskou, jsme se ocitli v designově vyladěném pokoji, jaký už jsme dlouho neviděli… měl jedinou vadu na kráse – chybělo povlečení a ručníky 😱. Vzápětí nám na telefon přišla další esemeska s omluvou, že prádelna kvůli vysoké ceně elektřiny ohlásila výpadek služeb, doporučením, abychom si přivezli vlastní ložní prádlo 🤣, a douškou, že můžeme uplatnit nárok na slevu z ceny.

27Zář

By Jitkain Příspěvky

Z Prahy na konec světa...

… tedy do Maguezu. Tak jsme, přátelé, podnikli další bleskovou cestu do Prahy. Pokud tipujete, že to bylo kvůli návštěvě rodiny, tak máte pravdu jen zčásti. Hlavním důvodem totiž bylo něco ÚPLNĚ JINÉHO, a to 21letá americká krasavice na 4 kolech, kterou tady Vr. zanechal a po dvou letech zjistil, že bez ní nemůže žít… Tak se pro ni vrátil, a já směla jet taky, pokud nebudu mít cestou nevhodné připomínky 😂, resp. ještě jinak – budu-li v pravidelných intervalech opěvovat Chevrolet Camaro, ve kterém se vezu.

Tedy tak činím, přestože mi odklopenou částí střechy (targa) fouká na hlavu, část podlážky u spolujezdce je z nějakého mně neznámého důvodu vyboulená nahoru (zřejmě je tam cosi nezbytného, co se nevešlo jinam), což výrazně zmenšuje prostor pro nohy, kvůli délce (491 cm) leckde nezaparkujeme a zezadu otravně burácí výfuky Magnaflow, které Vr. připadají „děsně cool“, protože zní jako 8-válec, ačkoli máme jen 6-válec 🤣.

Navíc… Vráťou nabídnutá trasa zněla zajímavě a barva vozu ladí s mým outfitem, tak to holt nějak vydržím. Mimochodem, přátelé, kde myslíte, že bude naše první zastávka?

23Zář

By Jitkain Příspěvky

Vědí o nás všechno...

… naproti tomu my o nich nevíme skoro nic – často nejsme schopni ani zjistit kde fyzicky sídlí…

Řeč je o španělských státních (i jiných) institucích a některých firmách. Vzhledem k tomu, že španělská státní správa je prakticky zcela digitalizovaná a totéž platí i o mnoha velkých a středních firmách v soukromém sektoru, často když vytočíte číslo nějaké firmy – namátkou třeba pojišťovny, či dodavatele vody – operátor hned vidí, jak se jmenujete, jaké je vaše identifikační číslo (obdoba RČ), kde bydlíte, jaké máte uzavřené pojistky, kdy mají výročí, kolik činil váš odběr minulý měsíc, a zřejmě i to, že za uzavíratele smlouvy Vratislava vyřizuje záležitosti manželka, takže se hned na úvod – aniž jste pronesli jediné slovo – ozve: „Hola Julia“…

Občas se nemůžete ubránit nechtěným reminiscencím na Orwellovy romány 😱.

Odměnou za odevzdání (nedobrovolné) svých údajů do databáze institucí vám je například to, že ve vozidle nemusíte vozit zelenou kartu (carta verde) k prokázání platného povinného ručení – pokud totiž nastane ten extrémně řídký případ, že vás zastaví silniční policie, po načtení registrační značky o vás vidí v počítači všechno. Taktéž jednou vystavená rezidenční karta (taky zelená – tarjeta verde) s uvedenou adresou se nemění, i když jste se od té doby několikrát přestěhovali – v počítači policie je prostě všechno.

Další místní specialitou ztěžující komunikaci s úřady z VAŠÍ STRANY je fakt, že mnoho institucí se ve skutečnosti nazývá jinak, než jak se jim říká. Pro příklad: zdejšímu dopravnímu inspektorátu NIKDO (včetně policie a úředníků radnice) neřekne jinak než Jefatura de Tráfico. Pod tímto názvem ho ovšem na internetu budete hledat zcela marně, protože oficiální název zní DGT, čili Dirección General de Tráfico…🤔

20Zář

By Jitkain Příspěvky

Panty, vylezte z úkrytu!

Než jsme doladili skříňku na skleničky k obrazu svému, trvalo to rok a půl. Původní vitrína – součást kuchyňského ostrůvku – neměla dvířka. Množství všudypřítomného prachu nám poměrně rychle ukázalo, že bez dvířek to nepůjde. Vitrína má poličky až ke krajnicím, takže zbývala jediná možnost: použít tzv. naložené panty. Vzápětí jsme zjistili, že tento typ pantů na Lanzarote vůbec neznají 🤢, takže montáž dvířek musela být odložena skoro o rok, než jsme si dotyčné panty přivezli z Česka. Když jsme pak ve sklenářství objednávali dvojici skleněných dvířek na míru, upozornili nás, že dvě dvojice pantů jsou pro váhu dvířek nedostatečné a máme si obstarat ještě dva (které jsme neměli) 🤢. Měli jsme však štěstí, za dalších pár měsíců nám dva zbývající kusy (naštěstí ten design ještě nepřestali vyrábět 😀) dovezli jedni známí. Jenže my jsme mezitím zapomněli, kam jsme si pečlivě uložili 4 původní panty (abychom je neztratili 😀). Ačkoli máme minimalistický dům a v něm minimum nábytku i věcí, trvalo dalších několik týdnů, než jsme je našli.

Ale stálo to zato, přátelé, byť vy, kteří žijete v relativně bezprašném prostředí, nejspíš nedokážete naplno ocenit tu slast, když vám po lahodném doušku nezaskřípe písek mezi zuby…😂

15Zář

By Jitkain Příspěvky

Havrani z Česka

Onehdá Mane nadhodil, zda poznáváme zdejší havrany, jsou prý z Česka. Pozastavila jsem se nad tím, že by havrani nově na podzim migrovali z Česka na Kanárské ostrovy, protože si dobře vzpomínám, že jich v zimě v Česku bývala početná hejna. Ale Mane měl na mysli něco úpně jiného: prohlásil, že byli na Kanárské ostrovy před pár lety z Česka dovezeni, a nezdálo se, že si dělá legraci. Taková informace nás dokonale zaskočila: Proč??? Mane však trval na svém a měl hned po ruce i vysvětlení – čeští havrani jsou větší a bojovnější než místní, nic je nezastraší, uloví víc škůdců a zlikvidují větší množství odpadků. No nevím… Pravda je, že soused naproti přes ulici pěstuje kukuřici na klasy a pomocí cárů černé fólie simulující havrany ve větru úspěšně odhání nejrůznější škodící havěť.

Mimochodem, kukuřičné klasy se tady nazývají „piña“, což znamená španělsky ananas, zatímco skutečnému ananasu se říká „piña tropical“. Tuto cennou informaci jsem získala poté, co jsem si u jednoho souseda objednala bedničku „piñas“, které prodával za nesrovnatelně nižší ceny než supermarkety. Dovedete si asi představit mé překvapení, když mi za vrátky přistála krabice s kukuřicí!!! 😮🤣

Co se týče havranů, den po Maneho výkladu se mi zazdálo, jako bych v jejich krákání zaslechla slovanské tóny… 😀

11Zář

By Jitkain Příspěvky

Zatracení roztomilí zajíčci!

Lovecká sezóna je opět v plném proudu. Vloni jsme oba s Vr. měli na místní myslivce velký vztek jednak proto, že nás každý víkend budili střelbou v brzkých ranních hodinách (no, rozhodně to bylo před 9 🤣), a ještě víc proto, že loví zejména ty malé roztomilé zajíčky, kteří žijí v křovinách na zdejších stráních. A letos? Začali jsme sympatizovat s lovci, protože nám ty miloučké malé bestie během pouhých 2 dnů okousaly všechny nově zasazené kaktusy ve svahu 🤢! Aby taky ne, když veškerá řídká vegetace na okolních stráních už je v tuto dobu sežehnutá sluncem, zatímco naše kaktusy díky pravidelnému zalévání lákají všemožnou havěť na šťavnatou dužinu plnou tekutiny.

Zubožený vzhled několika opuncií nás donutil zakoupit králičí pletivo a vyrobit z něho ochranné plůtky kolem každého kaktusu. To se nám ti rozkošní zajíčci prodraží! 😀

Když jsem s otevřenou pusou zírala na účet za roli pletiva, prodavač mi vysvětlil, že je to speciální POZINKOVANÝ výrobek, protože „obyčejné“ pletivo by ve zdejších podmínkách zakrátko zkorodovalo a rozpadlo se. Zavtipkovala jsem, že to pozinkované vydrží déle než my a prodavač skloněný nad bankovním terminálem vřele souhlasil. Pak zvedl hlavu, uvědomil si, že mluví se ženou, probudil se v něm smysl pro galantnost a začal mě vehementně ujišťovat, že TAK dlouho jako já, ani pozinkované pletivo nevydrží. 🤣

06Zář

By Jitkain Příspěvky

Dnes večer se prý Vr. opije...

… z velikánského štěstí, že prostor naší venkovní kuchyně je konečně vybetonovaný!!!!! Řadu týdnů trvalo, než se Vr. s Manem podařilo vyklidit z prostranství obří balvany, o kterých všichni tvrdili, že nepůjdou odstranit jinak než pomocí jeřábu. Nakonec k tomu stačila dostatečná dávka důvtipu a velká páka. Tím jsme však ještě neměli vyhráno – řadu dalších týdnů jsme museli čekali, až se některá firma nad námi slituje, vyslyší naše žadonění a uráčí se přijmout zakázku (za nemalý peníz). Dnes se ten vysněný, vzdálený a po dlouhou dobu téměř nedostižný cíl stal skutečností. To, že při práci urazili kus fungl nové a už natřené zídky a zbytek zaflákali betonem jako zvířata, nestojí za řeč… tak se to tady prostě dělá.

Každopádně, přátelé, dnes večer v tom Vr. samotného nenechám… 😀

A ještě pro srovnání původní a současný stav:

03Zář

By Jitkain Příspěvky

Veselo kam se podíváš

Na naší „zemědělské“ zahradě nad domem se to v poslední době začíná hemžit novými rostlinami označenými barevnými praporky, které se ve větru vesele třepotají, takže ten úhor působí takřka až rozpustile. Většina kaktusů a sukulentů, které jsme zakoupili do okrasných záhonů v zahradnictví, totiž vyhání tolik nových výhonků, že je musím ořezávat, a protože mi přijde líto nové výrůstky vyhazovat, rozhodla jsem se, že jimi začnu osazovat svah. Vzhledem k tomu, že jeho výměra činí více než 4000 m2, hned tak hotova nebudu 😀. Procedura sázení je ve zdejších podmínkách relativně jednoduchá: do sypkého terénu se vyhloubí prstem (jste-li nóbl tak lopatkou) jamka, do ní se posadí 2 – 3 dny zavadlý výhonek a přišlápne se nohou. A hlavně nezalévat!!! Na poslední pravidlo jsem přišla hned po měsíci, kdy mi asi 50 % prvních zasazených kaktusů uhnilo 🤢.

Když něco dělám, tak důkladně. A protože jsem dostala nápad, že na svahu vybuduju jakousi místní obdobu průhonického parku, začala jsem – vedena snahou rozšířit spektrum druhů nad rámec toho, co máme v našich záhonech – v poslední době vyrážet s nožem a igeliťákem na „loupežné výpravy“ do okolí. Při té příležitosti se s vámi, přátelé, chci podělit o 2 užitečné rady, které se vám budou hodit, až i vy začnete na některém Kanárském ostrově podnikat podobné akce:
– je mimořádně důležité po každém řezu vydesinfikovat nůž, aby se na jednotlivé exempláře nepřenášely případné plísně či houby, které ve zdejším vlhkém a teplém klimatu bují o sto šest;
– je zapotřebí vyrážet v době odpolední siesty, což je sice trochu opruz vzhledem k vedru, které v tu dobu panuje, ale zase si můžete být jistí, že vás nikdo neuvidí. Pokud se totiž vydáte na lup večer, máte prakticky jistotu, že vás uvidí půlka vesnice 🤣, protože v té době panuje všude čilý ruch. Tedy, po pravdě, ono je každému úplně jedno, že si u cesty uříznete kousek obecního kaktusu, aloe, či agáve, ale já jsem prostě stydlivka.

A ty praporky? No přece abych všechny rostliny ve svahu našla a nějakou třeba omylem nezašlápla. Žluté znamenají: nezalévat nikdy, červené: občas, při dlouhotrvajícím suchu. Jak málo stačilo, aby na naší zahradě bylo o hodně veseleji!
Veselo bylo přede dvěma dny i v naší koupelně. Vr. mi zkrátil vlasy nejdřív zleva doprava (šikmo nahoru) a pak ještě jednou zprava doleva (bohužel, opět šikmo nahoru). Proto, přátelé, jediný účes, který mohu momentálně nosit, je to, co vidíte 🤣, do žádné spony ani jiné gumičky mi vlasy nedosáhnou.