Koncem září jsme vytyčili malé políčko na zeleninu a vybudovali k němu schůdky.
V říjnu jsme ho pohnojili kozími bobky, které jsme výhodně získali ve vedlejší vesnici přímo od chovatele koz 😆, a zasypali picónem.
Koncem listopadu jsme zasadili první sazenice paprik, rajčat, pórku, brokolice, zelí a fazolí. Cibule se tady sází až v prosinci.
Nádrže na dešťovou vodu ze střechy garáže už máme taky zakopané, takže naší soběstačnosti v zelenině už nic nebrání 😆.
Já ani Vr. nejsme zrovna fanatici nakupování. Co se mne týče, nákupy prakticky čehokoli upřímně nesnáším, a to včetně oblečení (možná proto, že jsem vysoká a hodně štíhlá, takže mi skoro nikdy skoro nic nesedí 😖).
Co jste si o letošním Black Friday pořídili vy, přátelé? Nový tablet, mobil, či lednici? To my s Vr. se vydali na nákup zlevněných šroubů, vrtáků a nářadí, a dále taky ulovit ve slevě pokud možno veškeré zařizovací i jiné předměty, které nám ještě chybí ke štěstí, neb jsme urputně odhodláni do konce roku 2023 definitivně DOKONČIT VEŠKERÉ NEDODĚLKY NA DOMĚ, zejména uvnitř, ale i vně.
Přestáli jsme dlouhé kolony aut mířící do obchodních center i fronty zákazníků k pokladnám (utěšovali jsme se tím, že je to poprvé a naposledy) a k večeru jsme se do Maguezu vraceli s autem naloženým spoustou pokladů (interně takovýmto akcím říkáme „valit si domů kuličku“, a tato byla mimořádně povedená).
Dovezli jsme si všechno, co jsme potřebovali: 2 nádrže na dešťovou vodu, křesílko do patia, nařezané pruhy OSB desky, kolejnice pro garážová vrata, světelné girlandy na pergolu, krabice s venkovními sedačkami, hamaku, smeták; a navíc pár věcí, které jsme nepotřebovali (zakoupili omylem), např. pojezdová kolečka jiné velikosti 😆.
Aby Vr. tento nákupní maraton psychicky přežil, bylo nutné ho v jednu chvíli přerušit a zařadit do programu ještě návštěvu autosalonu 😆, která mu opět vrátila radost ze života.
Večer jsme hned rozvěsili na pergolu girlandy a tím vykompenzovali utrpěné trauma 😊.
… a to ve všech směrech.
Po dvoudenním boji s televizí, počítačem, miniaturními tlačítky dálkových ovladačů, kabely, různými servery, platformami, aplikacemi a jejich nastavením, se mu nakonec podařilo zprovoznit platformu na přehrávání divadelních představení👍, navzdory tomu, že se hardware i software vzpouzel jako divoký hřebec.
Dále mě taky po dlouhé době drtivě porazil v kartách.
A zlatým hřebem byla zpráva z čísla s indickou předvolbou, která mu večer přišla na mobil, a ve které mu odesílatel sděloval, že získal 679 000 $. 🤣
Někdo je prostě dítkem štěstěny. Já se při investování zatím k podobnému výsledku nikdy nepřiblížila ani na vzdálenost světelného roku… 🤣
Zdejší škůdci dovedli dělbu práce k dokonalosti a mají to tady perfektně rozdělené: zatímco mšice ožírají citrusy a další listnaté rostliny, divocí králíci se zaměřují na opuncie a různé další kaktusy a štavnaté sukulenty s výjimkou pryšců (kaktusy s bílou mléčnou mízou, která je toxická a spolehlivě je odrazuje). Po mém protiútoku spočívajícím v nainstalování drátěných plůtků kolem všech ohrožených kaktusů, začali k mému velkému rozhořčení systematicky okusovat keříky rostliny eonium lanzarotské (aeonium lancerottense), která kromě toho, že je velmi půvabná, roste pouze a jedině na Lanzarote.
Dalším nezanedbatelným škůdcem jsou miniaturní šneci s bílými ulitami, kteří likvidují zbývající rostlinstvo, zejména aloe, agáve a yukku.
Díky za optání, i letos dobře… bohužel 😥.
Konzultace s odbornicí z Experimentálního statku v Tahiche, stejně tak jako s hlavním zahradníkem Kaktusové zahrady v Guatize už jsem dávno vzdala, protože se nad veškerou pochybnost ukázalo, že oba dva – stejně tak jako několik dalších „expertů“ na kaktusy a sukulenty, které jsem kontaktovala – jsou jednoznačnými zastánci fatalistického přístupu 🙈: nejlepší je počkat a uvidí se, rostlina buď přežije, anebo uhyne. Tak trochu je podezírám, že se zmíněnou filosofií snaží maskovat skutečnost, že ve většině případů zřejmě nemají potuchy, o jaký žravý hmyz, či druh plísně se jedná…
Jelikož s kupovanými preparáty jsem zatím nedocílila žádného viditelného úspěchu, vrhla jsem se na internet, který se radami, jak se „zaručeně“ a často i „navždy“ zbavit mšic a dalších otravných mrch přímo hemží. Týden co týden připravuju jiný lektvar, už jsem vyzkoušela: potašové mýdlo, roztok vody s mlékem, sody jedlé s trochou oleje, sody a octa, pepř i kávu (jejichž aroma údajně veškerý žravý hmyz okamžitě odpudí… kdeže!) 🤦♀️, ale zdejší mšice jsou – zdá se – mimořádně odolné a cpou se vegetací dál. Ani ten odvar z papriček piri-piri je neodradil… Ale mám další skvělý tip – výluh z tabáku, což prý je sázka na jistotu. Tak uvidíme!
Pokud ani to nebude fungovat, tak už mě napadá jen jediné: o půlnoci posbírat za plotem zaječí bobky, nechat je týden u zdi místního kostela, poté je za svitu úplňku rozemlít a přitom zpívat tklivé písně. Jo, a ještě by po celou dobu přípravy nesměl nikdo z rodiny používat mobil! 🤣
… zdejší vozový park je relativně různorodý a můžete tu vidět lecjaká zajímavá auta. Tedy, já bych si většiny z nich nejspíš nevšimla, ale mám v tomto směru vedle sebe odborníka na slovo vzatého, který mě nikdy neopomene upozornit na každý zajímavý kousek.
