Vzkazy ve veřejném prostoru
By in

Vzkazy ve veřejném prostoru

… vídáte na každém rohu. Některé jsou vtipně pragmatické, např. ten z Almería na úvodním obrázku: „Vyléčený pacient je jako klient ztracený“. Jiné hlásají osvětu, třeba jako ten na záchodcích v Arrieta: „Sice nejsi hasič, ale máš hadici, tak dobře miř a nechčij mimo“.

Jiné jsou poetické: „Dokážu žít bez tebe, ale žít s tebou je lepší“.

Další (dálnice z Arrecife do Tíasu) jsou vysloveně  motivační: „Nevěděl(a) jsem, co si vzít na sebe, tak jsem si oblékl(a) úsměv“ (mozná inspirace pro Čechy? 😊).

A ještě další (dámské toalety v pizzerii Arrieta) odrážejí horkou současnost: „Každá osoba, která se identifikuje jako ŽENA, je na těchto záchodcích vítána“.

K poslednímu uvedenému nápisu by se asi hodilo dodat, že Španělsko v únoru letošního roku schválilo zákon, který je jedním z nejprogresívnějších a nejbenevolentnějších na světě, co se týče problematiky změny pohlaví. Stačí, aby osoba starší 16 let prohlásila, se kterým pohlavím se identifikuje, a to je vše. Nemusí podstoupit žádnou hormonální léčbu ani operativní zákrok. U osob ve věkovém rozmezí 14 – 16 let je zapotřebí souhlasu rodičů (případně právních zástupců), a ve věkovém rozmezí 12 – 14 let je ke změně pohlaví nutný souhlas soudu.

S výše uvedeným přímo souvisí skutečnost, že už jsem na španělských dámských toaletách několikrát potkala vizuálně jednoznačného muže. V prvním případě jsem „ho“ upozornila, že pánské toalety jsou vedle a „on“ mi odpověděl, že to ví, ale je ŽENA, a ať si hledím svého. Navíc se tvářil tak, že jsem si nebyla jistá, zda mi jednu neubalí. Příště už jsem si podobné poučování odpustila.

Nejhorší požár v historii Tenerife
By in

Nejhorší požár v historii Tenerife

Vypukl minulé úterý 15. srpna na seveovýchodě ostrova v oblasti sopky Arafo. Do dnešního dne plameny zničily více než 15 000 ha (celkem letos lehlo popelem už téměř 70 000 ha španělského území!) a vyhnaly z domovů přes 26 000 tisíc lidí. Ačkoli požár trvá už týden, stále se ho nedaří dostat pod kontrolu. K tomu přispívá jednak komplikovaný a v některých oblastech nepřístupný horský terén s příkrými svahy a hlubokými roklemi a současně horké počasí, sucho a poryvy nárazového větru. Přes velkou část Tenerife se valí hustý dým, způsobující špatnou kvalitu ovzduší, obyvatelům se doporučuje nevycházet z domů. Před dvěma dny se požár rozšířil i do Národního parku El Teide. Pozornost místních i odborníků se v těchto hodinách upírá k observatoři Astrofyzikálního ústavu Kanárských ostrovů v Izaña, která představuje jedno z významných středisek v rámci mezinárodního výzkumu a kterou od včerejška plameny bezprostředně ohrožují, ač se hasičům zatím úspěšně daří ohnivou pohromu odvrátit. Turistické komplexy ležící převážně v jižní a jihozápadní části ostrova nejsou požárem zatím nijak ohroženy. Oheň však likviduje zónu kanárských borovic, což jsou nádherné statné a rozložité jehličnany (vůbec největší evropská borovice) vyskytující se přirozeně pouze na Kanárských ostrovech. Tyto stromy  současně přispívají k vytváření zdejšího klimatu. Naštěstí jsou kanárské borovice „ohnivzdorné“, takže mnoho kmenů zůstává po požárech živých a během několika měsíců začnou znovu obrůstat.

A ještě něco: policie prý má nezvratné důkazy, že požár někdo úmyslně založil… 😱

El Hierro: vyhnanci a bimbačové
By in

El Hierro: vyhnanci a bimbačové

Vzhledem k velké vzdálenosti od civilizace fungoval El Hierro v minulosti také jako „odkladiště“ nepohodlných politiků, vojenských vojevůdců či lidí liberálniho smýšlení. V některých případech to ostrovu přineslo prospěch, např. když byl do exilu poslán Leandro Pérez, který se stal vůbec prvním lékařem na ostrově a zjistil, že voda vyvěrající ze země v blízkosti vesnicí Sabinosa má léčivé účinky. Poté, co mnoho dalších lékařů potvrdilo blahodárné účinky této minerální vody stala se studánka Pozo de la Salud významným poutním místem. Dnes je zavřená a poklop jistí zámek.

Celý pás pobřeží od Mirador  puntas de Gutierrez (Arco de la Tosca) na jihozápadě až po Punta Grande na severovýchodě nabízí  procházky po pěšinách v lávovém terénu podél moře, kde můžete spatřit mnoho zajímavých útvarů, průrev a oblouků vytvořených v sopečné hornině.

Na samém konci pak dojdete k hotelu Puntagrande inzerovanému jako „nejmenší hotel světa“ 😊. V městečku Frontera je Ecomuseo de Guinea, kde můžete na zrekonstruovaných příbytcích názorně vidět, jak se dřív na ostrově žilo. Kromě toho se můžete zúčastnit průvodcované prohlídky lávového tunelu a terária s endemickými ještěrkami (lagarto gigante), které zde v zajetí rozmnožují, aby nevyhynuly. Výklad je velmi poutavý, ovšem pouze ve španělštině (zajímalo by mě, zda vzhledem k rychlosti mluvy lze využít některou z překladových aplikací). Některé interiéry nevypadají příliš odlišně od různých „rustikálních“ ubytování, která se na ostrově nabízejí 😆. Původními obyvateli El Hierro byli bimbaches (čti bimbačes). O jejich přítomnosti na ostrově již počátkem našeho letopočtu svědčí různé artefakty a zejména četné petroglyfy. Největší koncentrace těchto symbolů a znaků vyrytých do kamene a také dávné kruhové shromaždiště zvané El Tagoror je v lokalitě El Julan na jižním svahu ostrova. Je vám tedy, přátelé, jasné, že jsem hořela touhou si je prohlédnout. Pečlivě jsem nastudovala trasu, abychom NEBLOUDILI, dále zajistila, abychom NEMĚLI NASPĚCH a nehrozilo, že Vr. DOSTANE HLAD, což jsou tři spolehlivé způsoby, jak mu totálně zkazit náladu.

Ke kulturnímu centru, které stojí ve výšce 800 m.n.m., jsme dorazili dobře naladěni a já navíc mimořádně natěšená. A pak jsem dostala studenou sprchu – pracovník centra mi sdělil, že a) petroglyfy se nacházejí téměř až na úrovni mořské hladiny, b) cesta tam a zpět je 8 km dlouhá, c) převýšení činí zhruba 600 výškových metrů, d) exkurzi je zapotřebí objednat minimálně den předem a e) začíná v 8 hodin ráno 🤢. A představte si, přátelé, že tohle naprosté fiasko našeho výletu Vr. – na rozdíl ode mne – náladu vůbec nezkazilo! Dokonce mi připadalo, jako by celý pookřál 😄…

Tak ať si ty petroglyfy strčí kam chtějí, prohlédnu si je na internetu 😆.

El Hierro: ostrov nádherných vyhlídek
By in

El Hierro: ostrov nádherných vyhlídek

… a mizerných pláží 🤢. Buďte, přátelé, připraveni na to, že krásné pláže vypadají jinak, než ty, co uvidíte na El Hierro. A dále, že plážemi se zde nazývají i vstupy do oceánu, kde není ani špetka písku, ale třeba sopečné skalky, balvany, vybetonované plošinky, či dřevěné podlážky! Mezi nejznámější pláže patří Playa/Cala de Tacorón (kameny a schůdky), Playa del Verodal (černočervený písek a je dost malá),Las Playas (černý písek) a Playa arenas blancas (ta trocha světlého písku mezi černými kameny v dáli, a ještě k tomu ne přímo u moře!😆).

Tak jako na jiných Kanárských ostrovech, i zde existují četné přírodní laguny vytvořené v sopečných skalkách na pobřeží, které jsou velmi oblíbené pro koupání: Charco Los Sargos, La Maceta, Pozo de las Calcosas, a především Charco Azul. Poslední jmenovanou lagunu je však důležité navštívit v pravý čas – nejlépe kolem oběda či odpoledne – jinak bude modrá jen podle názvu 😆.A teď k vyhlídkám, z nichž mnohé jsou doslova dechberoucí!

Mirador de la Llanía
Mirador de Isora
, který shlíží z výšky na záliv Las Playas a Roque de la Bonanza, působivou sopečnou vyvřelinu v zálivu Las Playas na východním pobřeží ostrova. Její atraktivitu v současné době zvyšuje ještě adrenalinové šimrání; totiž  abyste se dostali do místa, odkud vynikne její silueta nejlépe, musíte ignorovat zákaz vstupu na pěšinu kolem skalní stěny. Ta pěšina je plná popadaných šutrů a několikatunových balvanů, naznačujících, že ten zákaz tam není pro nic za nic, a vystavujete se určitému riziku.Mirador de la Peña je úchvatná vyhlídka nesoucí rukopis lanzarotského rodáka Césara Manrique. Mirador de los Bascosje vyhlídka nad lokalitou El Sabinar, kde rostou ikonické divoké jalovce (=sabina) vytvarované působením vichrů do roztodivných tvarů a zejména korunami k zemi.

El Hierro: ostrov nultého poledníku
By in

El Hierro: ostrov nultého poledníku

Po mnoho století panovala všeobecná shoda v tom, že nultý poledník prochází nejzápadnějším výběžkem ostrova El Hierro v těsné blízkosti majáku Orchilla. Bylo to celkem logické, protože El Hierro byl až do doby, než Kryštof Kolumbus objevil nový kontinent dnes nazvaný Amerika, považován za oficiální konec světa. Při druhé výpravě Kryštofa Kolumba v roce 1493 ostrov námořníkům posloužil jako poslední zastávka před zdoláním Atlantickeho oceánu k doplnění zásob vody a potravin před dlouhou plavbou.

V roce 1884 však celosvětová meridiánová konference rozhodla o přesunutí nultého poledníku do anglického Greenwiche. Na místě bývalého poledníku (a současně nejzápadnějšího bodu Španělského království) stojí dnes skromný památník – viz úvodní fotka.

Městečko La Restinga je nejjižnějším bodem Španělského království a kromě této skutečnosti není zajímavé vůbec ničím. Vyhledávají ho prakticky výhradně potápěči, kterým však zdejší mořská rezervace (Reserva Marina) s bohatou podmořskou faunou i flórou nabízí nezapomenutelné zážitky. K neobyčejné rozmanitosti života pod hladinou údajně přispívá podmořský vulkán El Tagoro, který před 11 lety „vybublal“ ze dna několik kilometrů od pobřeží a občasnými výrony plynů a lávy dodnes ovlivňuje podmořský svět ve zmíněné oblasti.Pokud minete vesnici Tamaduste poblíž nejsevernějšího výběžku popisovanou v průvodcích jako „velmi malebná vesnička“, taktéž o nic nepřijdete, protože zdejší městečka a vesnice obecně nevynikají obzvláštní malebností. Nejpěknější pohled skýtá vyhlídka ještě než tam dojedete. A ještě upozornění, přátelé, na El Hierro je omezená kapacita ubytování a pro náročné prakticky žádné vysloveně luxusní hotely. Omezená je taky nabídka vozů k pronájmu a ostatně i leteckých spojů a trajektů z Tenerife a Gran Canaria. Z toho plyne, že je rozumné nenechávat rezervaci všeho na poslední chvíli 😊. Nejste-li potápěč, je asi ideálním výchozím bodem k výletům městečko Frontera, kde je relativní dostatek ubytovacích kapacit a restaurací všeho druhu.

Příště o plážích a vyhlídkách!

El Hierro: malej, ale šikovnej
By in

El Hierro: malej, ale šikovnej

Druhý nejmenší z Kanárských ostrovů (nejmenší je La Graciosa) se může pochlubit hned dvěma prvenstvími: leží na něm nejjižnější a nejzápadnější bod Španělského království. Zaujímá rozlohu necelých 270 km², žije na něm zhruba 12 000 lidí a v hlavním městě Valverde bydlí téměř polovina z nich. Přes svou miniaturnost (je jen o „chlup“ větší než Malta), rozhodně stojí za to ho navštívit.

El Hierro je také výrazně nejmladší. Jednotlivé ostrovy vznikaly postupně ve směru od severovýchodu k jihozápadu. Oproti dvěma nejstarším – Lanzarote a Fuerteventuře – jejichž stáří se odhaduje na 16 až 22 miliónů let, se El Hierro „vynořil“ z oceánu před pouhým zhruba 1 miliónem let a je tedy „benjamínkem“. Místní politici razí strategii udržitelneho rozvoje a ekologického přístupu k turismu 👍. Současně usilují o to, aby se El Hierro stal prvním zcela energeticky soběstačným španělským ostrovem. K úspěchu tohoto projektu by měla výrazně přispět hydroeolická elektrárna Gorona del Viento, uvedená do provozu v roce 2014 a pracující na principu větrné (a v případě bezvětří vodní) energie. I takto se na El Hierro řeší problém s odpadem – ve vnitřku rozměrné sochy jsou zabetonovány vyřazené elektrické spotřebiče 🙂.

Nepřekonatelný volební slogan
By in

Nepřekonatelný volební slogan

Jak už jsem zmínila, dnes se v celém Španělsku konají komunální volby.  Jeden politik ve volebním obvodě Murcie se uchází o hlasy spoluobčanů se sloganem:

„Různé politické strany a politici vás obelhávají už 28 let. Zvolte tentokrát mě a dejte mi šanci, abych vás příští 4 roky obelhával já. Ručím vám za to, že na tom nebudete hůř, než teď.“

🤣🤣🤣🤣🤣

Tři tématické parky Divokého Západu
By in

Tři tématické parky Divokého Západu

Když pominula éra westernů, dostal někdo dobrý podnikatelský nápad: kulisy tvořené vesměs pouze vnějšími fasádami namísto zbourání dostavět na městečko Divokého Západu. Tak vznikly postupně při dálnici, která vede podél pouště, tři tématické parky. Proč tři? Protože pokaždé se natáčelo o kousek jinde.

Podle míry dostavby budov, věrohodnosti soubojů pistolníků, toho, jak vysoko vyhazují nožky kankánové tanečnice v saloonu 😄, ale také velikosti reklamních poutačů, je odstupňované i vstupné:

  • Oasys Hollywood 23,50 € 
  • Texas Hollywood/Fort Bravo 19,50 € 
  • Poblado del Oeste 12 €.

Návštěvníci si v parcích mohou prohlédnout např. kancelář šerifa, saloon, pobočku banky, či telegrafní ústřednu a shlédnout různé dobové výstupy, kromě výše zmíněných soubojů pistolníků a kankánu, třeba přepadení banky. Součástí nejdražšího z parků Oasys Hollywood je taky aquapark, menší zoologická zahrada a dvě muzea – automobilů a kina, kde si můžete prohlédnout různé exponáty vztahující se k filmům, které tady byly natočeny. Ovšem současně se připravte na to, že vstupné, které jste zaplatili u centrální pokladny, není konečné a nezahrnuje! vstup do některých atrakcí, takže budete-li je chtít navštívit (a pokud ne vy, vaše děti určitě ano! 😆) za každou z nich si dále připlatíte.

V případě parku Poblado del Oeste se nám cenu 12 € za osobu podařilo usmlouvat na 10 € a ještě získat ručně psaný „voucher“ na druhý den „pokud bychom si nestihli vše prohlédnout“ 🤣 (pokladník dobře věděl, že na prohlídku stačí zhruba půl hodiny a jen blázen by se vracel druhý den). Nutno dodat, že v tomto případě nízká cena odpovídala kvalitě 🙈: už ve 3 hodiny odpoledne byli zlití tak, že se sotva drželi na nohou, barman i všichni ostatní zaměstnanci (celkem 5 týpků a nezdálo se, že to hrají), bitka pistolníků měla trvat 20 minut, ale když jsme dorazili do saloonu 5 minut po začátku, bylo nám řečeno, že jsme ji pro dnešek – bohužel – zmeškali, a kankánové tanečnice chyběly úplně 😆.

Tabernas: jediná opravdová poušť v Evropě
By in

Tabernas: jediná opravdová poušť v Evropě

Při pohledu na vyprahlou kopcovitou krajinu rozkládající se zhruba 30 km severně od města Almería, je těžké si představit, že před milióny let byla celá tato oblast zalitá mořem. Okrově zbarvené území v okolí městečka Tabernas je považováno za jedinou skutečnou poušť v Evropě a současně jakési geologické muzeum pod širou oblohou. Jsou tu k vidění neporušené vrstvy usazených hornin, v nichž se dochovaly četné fosílie dávných živočichů a rostlin. Ač se jedná na první pohled o velmi nehostinnou krajinu, žije zde mnoho endemických druhů živočichů a rostlin, a – překvapivě – také ptačích druhů. Pro své unikátní přírodní podmínky i nevšední půvab byla poušť Tabernas v roce 1989 vyhlášena chráněnou oblastí (Paraje Natural Protegido). Špatnou zprávou je, že celé toto území je pro jednotlivce, kteří touží poznat poušť samostatně prostřednictvím turistických stezek a bez cestovní agentury, prakticky nedostupné. Tou dobrou je, že mnohé pouštní scenérie uvidíte i z dálnice a četných odpočívadel.Drsná krása zdejší krajiny přilákala v 60. letech minulého století filmové štáby z celého světa, a tak v exteriérech pouště Tabernas vzniklo mnoho westernů, spaghetti westernů i dobrodružných filmů, které se postupem doby staly ikonickými. Scenérie Tabernas si „zahrály“ např. v trilogii Pro hrst dolarů (1964), Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966), s Clintem Eastwooem v hlavní roli a hudbou Ennia Morriconeho, Lawrence z Arábie (1962), Kleopatra (1963), Mladý Indiana Jones, Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989), Jak jsem vyhrál válku (1967),  Špinavá hra (1969), Hon (1971), Ztracená jednotka (1966), Zloděj z Bagdádu (1961), Barbar Conan (1982), anebo Exodus (1960), přičemž výčet zcela určitě není kompletní. Stejně impozantní je i seznam jmen slavných hvězd, které zde natáčely. Kromě již zmíněného Clinta Eastwooda to byli např. Peter O´Toole, Gene Hackman, Brigitte Bardotová, Anthony Quinn, Claudia Cardinalová, Alain Delon, Sean Connery, Raquel Welchová, Harrison Ford, Paul Newmann, Elizabeth Taylorová, Richard Burton, John Lennon či Omar Sharif.Pokud byste, přátelé, měli v úmyslu poušť Tabernas navštívit, mějte na paměti, že například jaro je daleko vhodnější než léto, kdy v celé provincii Almería panují hodně vysoké teploty, natož zde v pouštním terénu, kde běžně dosahují 40º – 48ºC, navíc bez jakéhokoli stínu. Oblast se pyšní víc než 300 dny slunečního svitu v roce a prakticky zde neprší (celkový roční úhrn srážek činí 200-250 mm).Tajemství, proč americké štáby volily právě poušť Tabernas, tkví v tom, že vypadá jako krajina v Mexiku. Na rozdíl od Mexika se zde však nemusíte obávat jedovatých hadů a škorpiónů, není tu vysoká kriminalita, a Španělé – na rozdíl od Mexičanů – nechovají vůči Američanům zášť.

A dobrou zprávou nakonec je, že přece jen existuje jedna pěší stezka napravo od dálnice A-92 směrem z Almeríe na Gérgal. Když se po ní vydáte, kromě obdivování krajiny budete mít navíc ještě možnost uvidět několik polorozpadlých venkovních kulis postavených kdysi k některým z výše uvedených filmů.

Neprůstřelná hesla
By in

Neprůstřelná hesla

Španělsko dlouhodobě zaujímá jednu z prvních příček v Evropě v počtu úspěšných hackerských útoků. Vůbec to nechápeme. Vždyť jejich hesla (clave) jsou prakticky neprůstřelná 🤣!