Camaro se podařilo přihlásit!!! 👍 Včera jsme byli asi po osmé na dopravním inspektorátu. Na rozdíl od všech předešlých návštěv, kdy jsme odcházeli zchlíplí a zdeprimovaní vždy se soupisem dokladů, které nám ještě chybí, tentokrát jsme doslova radostně odkřepčili, neb nám bylo dovoleno zaplatit poslední poplatek, neomylně značící, že jsme v cílové rovince.
Za týden cinkla v telefonu sms, že se máme (naposledy) dostavit na DGT pro dokumenty, na základě kterých získáme registrační značku. Značku tady neobdržíte na inspektorátu, nýbrž vám ji vyrobí (na počkání) kterýkoli z mnoha autoservisů v Arrecife.
Pokud byste se ale, přátelé, domnívali, že tento den proběhl bez jediného kazu, velice byste se mýlili, bohužel. Další z velkých vichřic, které tady občas řádí, povalila totéž odpoledne dvě velké OSB desky přímo na Camaro a odnesla to obě zadní světla… 😥
Návštěvníci si v parcích mohou prohlédnout např. kancelář šerifa, saloon, pobočku banky, či telegrafní ústřednu a shlédnout různé dobové výstupy, kromě výše zmíněných soubojů pistolníků a kankánu, třeba přepadení banky. 
Součástí nejdražšího z parků 
Ovšem současně se připravte na to, že vstupné, které jste zaplatili u centrální pokladny, není konečné a nezahrnuje! vstup do některých atrakcí, takže budete-li je chtít navštívit (a pokud ne vy, vaše děti určitě ano! 😆) za každou z nich si dále připlatíte.
Nutno dodat, že v tomto případě nízká cena odpovídala kvalitě 🙈: už ve 3 hodiny odpoledne byli zlití tak, že se sotva drželi na nohou, barman i všichni ostatní zaměstnanci (celkem 5 týpků a nezdálo se, že to hrají), bitka pistolníků měla trvat 20 minut, ale když jsme dorazili do saloonu 5 minut po začátku, bylo nám řečeno, že jsme ji pro dnešek – bohužel – zmeškali, a kankánové tanečnice chyběly úplně 😆.
Ač se jedná na první pohled o velmi nehostinnou krajinu, žije zde mnoho endemických druhů živočichů a rostlin, a – překvapivě – také ptačích druhů. Pro své unikátní přírodní podmínky i nevšední půvab byla poušť Tabernas v roce 1989 vyhlášena chráněnou oblastí (Paraje Natural Protegido). Špatnou zprávou je, že celé toto území je pro jednotlivce, kteří touží poznat poušť samostatně prostřednictvím turistických stezek a bez cestovní agentury, prakticky nedostupné. Tou dobrou je, že mnohé pouštní scenérie uvidíte i z dálnice a četných odpočívadel.
Drsná krása zdejší krajiny přilákala v 60. letech minulého století filmové štáby z celého světa, a tak v exteriérech pouště Tabernas vzniklo mnoho westernů, spaghetti westernů i dobrodružných filmů, které se postupem doby staly ikonickými. Scenérie Tabernas si „zahrály“ např. v trilogii 
Pokud byste, přátelé, měli v úmyslu poušť Tabernas navštívit, mějte na paměti, že například jaro je daleko vhodnější než léto, kdy v celé provincii Almería panují hodně vysoké teploty, natož zde v pouštním terénu, kde běžně dosahují 40º – 48ºC, navíc bez jakéhokoli stínu. Oblast se pyšní víc než 300 dny slunečního svitu v roce a prakticky zde neprší (celkový roční úhrn srážek činí 200-250 mm).
Tajemství, proč americké štáby volily právě poušť Tabernas, tkví v tom, že vypadá jako krajina v Mexiku. Na rozdíl od Mexika se zde však nemusíte obávat jedovatých hadů a škorpiónů, není tu vysoká kriminalita, a Španělé – na rozdíl od Mexičanů – nechovají vůči Američanům zášť.
Že nejste sami, komu se takové exteriéry líbí, zjistíte když vyjedete nahoru na plošinu a uvidíte malé skupinky lidí, v našem případě i dva karavany se stolky a křesílky orientovanými pohledem na ruiny. 
