Rubrika: Příspěvky

V předvečer plavby jsem zakoupila 1 balení Cinfamaru (zdejší obdoba Kinedrilu) a láhev vína, tudíž na trajektovou rampu jsem vjížděla s přesvědčením, že vše potřebné mám s sebou a kromě utopení mi žádná další nepříjemnost nehrozí .

V prvním okamžiku zcela nečekanou (v druhém ale zase ne až tak překvapivou) skutečností bylo, že zhruba hodinu a půl po vyplutí přestala fungovat data. Vnitřní intranet na lodi sice údajně fungoval dál, mně se ale za celých bezmála 30 hodin nepodařilo k němu přihlásit, zřejmě proto, že zájem mnohonásobně převyšoval kapacitu. A když jsem se posléze šla zeptat, co dělám špatně, steward mě ujistil, že „nic“ a navíc nemám čeho litovat, jelikož intranet je tak pomalý, že těm „šťastným“ se stejně skoro žádné stránky nenačtou. Což byla nejspíš pravda, protože postupně bylo vidět čím dál víc lidí s knihou v ruce, anebo dělajících si poznámky tužkou na papír, což je jinak v dnešní době dost nevídaný jev. Po většinu plavby nebylo také možné telefonovat – dokonce ani v rámci sítě mého španělského operátora – takže se člověk ocitl v jakémsi zvláštním informačním vakuu, na které už není zvyklý… ani připravený.

Já jsem během plavby stačila roztřídit všechny fotografie z naší cesty, sepsat si seznam úkolů pro příštích pár týdnů a udělat harmonogram prací na zahradě do konce roku. Pak jsem se přesunula k jedné z televizních obrazovek, které jsou nainstalované v každém rohu každé místnosti a zapnuté nonstop. Na každé z nich většinou běží jiný program, zvuk je však ponechán zpravidla pouze u těch, na kterých právě běží nějaký sportovní přenos či talk show s celebritami 🙈. Shlédla jsem několik filmů (u každého z nich jsem se zapotila domýšlením zápletky, přesto mi však děj všech zůstal více či méně nejasný), spoustu zpravodajských pořadů (které naproti tomu byly díky válečným záběrům jasné víc než dost), stovky reklam na všechno možné a taky pár nekonečných diskusí o jakési sportovní události v Kataru… kdo mě znáte, tak je vám jasné, že zrovna „to“ mě zajímalo nejvíc .  

Takže když to shrnu, přátelé, zajímavá zkušenost to byla, ale jedna stačila. Když jsem po 29 hodinách vyjížděla z útrob trajektu, v jednom jsem měla zcela jasno: pokud bych ještě někdy musela znovu absolvovat podobnou plavbu, tak jedině v kajutě … i kdybych se případně měla utopit .

Musím připustit, přátelé, že plavba na trajektu společnosti Naviera Armas byla docela zajímavou zkušeností, a to přes určitou monotónnost a ke konci už únavnost cesty. Loď vypravovaná jednou týdně z Cádizu (úterý) a z Huelvy (pátek), která na své týdenní cestě objede 5 Kanárských ostrovů, je určena primárně pro ty, co cestují s vozem. Za 3 dny dorazí po trase Lanzarote, Fuerteventura, Gran Canaria a Tenerife až na La Palmu a stejnou trasou se vrací zpět. I v tomto případě jsem si gratulovala k našemu šťastnému výběru ostrova – je totiž hned první zastávkou 😀. Představte si, že by se miláček Camaro vezl třeba až na La Palmu, kam loď dopluje teprve v pátek ráno!!! 😱 Interiér trajektu je vkusně a pohodlně zařízený a pro počet cestujících na konci podzimu je kapacita odpočinkových salonků s polohovatelnými sedačkami výrazně předimenzovaná (naštěstí!). Dále je zde kavárna, restaurace, slunečná terasa, obchůdek s dárkovými předměty a suvenýry atd. Toalety jsou moderní a po celou dobu (mé) plavby byly funkční a čisté. Za nevelký příplatek si k lodnímu lístku můžete přikoupit i kajutu, což jsem ve strachu o život neudělala, neb ve svém věku už pamatuju potopení několika trajektů a nechtěla jsem riskovat, že v případě havárie na mě v kajutě zapomenou 😀. Namísto toho jsem dala přednost raději částečnému nepohodlí v sedačce, zato ale šanci ihned se aktivně drát o místo v jednom z prvních záchranných člunů spouštěných na vodu 🤣. 

Na lodi platí kanárský čas (o hodinu méně), což mi museli číšníci každý den v době oběda připomenout, protože můj žaludek byl po dlouhé dovolené v kontinentálním Španělsku nesmlouvavě nastaven na tamější poledne a tedy jsem se oba dva dny domáhala jídla o hodinu dřív 😂. Na lodi se podávají 3 jídla denně. Při obědě si můžete vybrat ze 3 předkrmů teplých a 3 studených, 3 hlavních jídel, široké škály nápojů a 2 dezertů, za což zaplatíte necelých 12 €. Někteří pasažéři měli dokonce v rámci lodního lístku vouchery na jídlo, otázka však je, na kolik je přišel lodní lístek. (I v tomto případě platí, že kanárští rezidenti zaplatí jen zlomek standardní ceny.)     Jednou z nejzajímavějších věcí byla skladba spolucestujících  Mezi pasažéry totiž výrazně převažovaly dvě kategorie: 1) postarší distinguované páry se zakoupenými kajutami a cestující s karavany; 2) vesměs vyhublí muži nejrůznějšího věku s dlouhými vlasy, dredy a rozsáhlým tetováním, polehávající na zemi v saloncích a na chodbách, značně otužilí, protože někteří z nich trávili celou noc na otevřené palubě jen v tílku a kraťasech! a v pravidelných intervalech si balící jointy. Ti cestovali většinou s obouchanými auty a dodávkami, často se surfovacím prknem na střeše.