Fotogalerie: před a po
By in

Fotogalerie: před a po

Z úvodní fotky je zřejmé, že naše branka po 5 měsících konečně „uzrála“. Poté, co nás zámečník nejprve informoval, že ji přiveze druhý den ráno v 9, pak upřesnil, že v 10, ten den ráno poslal esemesku, že ve 12 a v 1 odpoledne volal, že už jede. Před 2 odpoledne konečně dorazil a z nás postupně spadla lehká nervozita, protože branka byla nečekaně precizně vyrobená a zámečník s pomocníkem ji zabudovali do vjezdového otvoru s přesností, jaká se tady nevídá. 👍

A ještě několik změn, které se udály během jara:

val z ulice

val zevnitř
záhon za domem
vstup na zahradu


prostranství před domem připravené k vybetonování

a s osvětlením

Na Tenerife taky hoří...
By in

Na Tenerife taky hoří...

České Švýcarsko v posledních dnech sužuje oheň, který se přes veškerou snahu stovek hasičů stále nedaří dostat pod kontrolu. Španělsko – Kanárské ostrovy nevyjímaje – se s obřími letními požáry potýká rok co rok.
Co se týče Kanárských ostrovů, v srpnu 2019 zachvátil obrovský požár v severozápadní části Gran Canaria oblast o rozloze 10 000 hektarů. V souvislosti s erupcí sopky na ostrově La Palma a následnému mnohatýdennímu výronu lávy vzniklo taky mnoho menších lokálních požárů.
V letošním roce je zatím největším lesním požárem ten, který se rozhořel minulý čtvrtek v severní části Tenerife. Plameny dosud zničily přes 2 700 hektarů lesa, vynutily si evakuaci 600 lidí a blíží se mimo jiné k národnímu parku Teide (svahy nejvyšší hory Španělska) a také k vesnici Icod de los Vinos, kde roste údajně vůbec nejstarší stromová dracéna na světě. Při mé první návštěvě Tenerife před mnoha lety průvodce tvrdil, že je stará více než 3000 let, seriózní výzkumy však její stáří odhadují „pouze“ na něco přes 700 let (i tak úctyhodný věk!). Na Kanárských ostrovech se s požáry v krajině bojuje zpravidla velice těžko kvůli vysokým teplotám, často nepřístupnému terénu a většinou silnému větru, což je ovšem letos i případ Českého Švýcarska.

Gran Canarii jsme navštívili o vánocích 2019, tedy 4 měsíce po devastujícím požáru a v oblastech, kde řádil, už ze zuhelnatělé země rašila tráva a nové výhonky a některé ohořelé kmeny obrůstaly novými větvičkami. Takže jsme na vlastní oči viděli, že příroda si poradí…  

Mural art
By in

Mural art

Když jsem si v obchodě kupovala sadu sprajů, překypovala jsem sebevědomím a nápady, jak vyzdobit tu šerednou starou sousedovu zeď z betonových bloků, aby se stala ozdobou naší zahrady. Připadala jsem si bez nadsázky jako následovnice Banksyho. Pak jsem se navlékla do pracovního oděvu, rukavic a respirátoru, hrdě se odebrala k začátku plochy určené k realizaci mého uměleckého projektu a … zjistila, že je to daleko obtížnější, než jsem tušila, o poznání větší fuška, než ve filmech, zkrátka, že být writerem není žádná sranda. Po několika pokusech o „umění“ jsem musela kapitulovat před realitou a uznat, že mé původní plány byly přemrštěně ambiciózní a že budu ráda, když se mi podaří zeď posprejovat tak, aby byla k nerozeznání od „přírodní kamenné zídky“, jaké jsou všude kolem nás. Bohužel, i tento cíl se nakonec ukázal jako nedostižný. „Dílo“ jsem tvořila celkem čtyři odpoledne, pokaždé skončila částečně intoxikovaná hnacím plynem a výsledek… no, posuďte sami, tak úplně se to nepovedlo. Asi se mnou, přátelé, budete souhlasit, že zídku od mého graffiti pozná na první pohled úplně každý… 🤣

Poslední ránu mému uměleckému egu zasadil soused Pablo, který se mě se šibalským výrazem přišel zeptat, zda ty vojenské mimikry znamenají, že očekávám přiblížení bojové linie až k Maguezu… 🤣

Hra na foukanou
By in

Hra na foukanou

Nastal čas instalace světel na terase. Elektrikáři při příchodu hlasitě obdivovali záhony, které před rokem – když naposledy odcházeli – ještě neexistovaly. Poté, co dokončili instalaci lampiček, byly záhony slovům obdivu na hony vzdáleny: několik kaktusů skončilo totálně pohřbených pod picónem, na jeden sukulent spadlo prkno, na druhý si odložili kufřík s nářadím a jeden trs traviny rozšlapali. O picónu masívně potřísněném hlínou ani nemluvě 😱.

Instalace rozvodné skříňky uvnitř jednoho záhonu probíhala v několika etapách: nejprve vyřízli celé dno, posadili skříňku na hromadu ze země trčících chráničů, ukázalo se, že je moc vysoká, proto uřízli spodní polovinu, načež zjistili, že teď je zase moc nízká, takže se musela dozdít 🤣.

A že nevíte, jak se hraje hra na foukanou? Inu, každý elektrikář na Lanzarote vám její pravidla rád vysvětlí. Už před časem – při stavbě domu – jsem v jednom příspěvku zmínila, že kvůli obavám místních elektrikářů z krádeží kabelů se nejdříve položí prázdné chrániče, kterými se kabely protáhnou až v okamžiku, kdy je dům uzavřený. Má to již zmíněnou výhodu: kabely nikdo neukradne. Ale taky nevýhodu: některé kabely se kvůli nešetrnému zacházení nepodaří protáhnout a u některých chráničů se neví, odkud kam vedou. Zmíněnou hru hrají vždy dva elektrikáři, přičemž jeden postupně fouká do jednotlivých plastových trubek na jednom konci změti chráničů, a druhý se na druhém konci jiné změti snaží zjistit, ze které trubky vychází proud vzduchu. Asi netřeba dodávat, že je to někdy časově i fyzicky dost náročná zábava, při které se oba elektrikáři dosyta vyskotačí. Pro příhlížející je to navíc – vzhledem k často krkolomným pozicím, které oba hlavní aktéři zaujímají – docela psina. A konečně, v případě naší zahrady, kde chrániče pod zemí měří nějakých 20 – 30 metrů, si navíc i solidně procvičí plíce 🤣.

Branka musí uzrát
By in

Branka musí uzrát

Ta naše bude vyzrálá minimálně jako dvanáctiletá irská whisky…  jednou, až ji zámečník konečně vyrobí. Objednanou ji máme od února…

Zpočátku jsme nijak nepospíchali – potřebovali jsme totiž, aby se branka nainstalovala až po Miguelově inspekci, aby neviděl, že je o půl metru vyšší než povoluje normativa. Jediné, co jsme po zámečníkovi v té době chtěli, bylo, aby nakoupil hliníkové profily, jejichž cena začala na začátku roku závratně stoupat. Později už bychom byli hotovou  branku uvítali, ale zámečník zrovna přebíral firmu po svém šéfovi. A další měsíc měl zase moc restů, které nestíhal vyřídit. V okamžiku, kdy jsme mu oznámili, že odjíždíme na dva týdny na dovolenou a po návratu bychom branku rádi namontovali, se ukázalo, že shodou okolností nastala ta správná chvíle a zámečník má zrovna čas na její výrobu. Dokonce slíbil, že ji stihne do soboty – kdy odjíždíme – a nabídl nám, ať se na ni před odjezdem přijedeme do dílny podívat. Nakonec jsme se domluvili, že postačí, když pošle fotku. Ve zmíněnou sobotu pak po několika urgencích fotka přišla… ale byli na ní jeho dva synové ve fotbalových dresech a pod ní vysvětlení, že všichni tráví den na fotbalovém turnaji a tedy nám logicky fotku branky nemůže poslat, to přece pochopí každý, že? 😀

Teď – v červenci – už na branku dychtivě čekáme čtvrtým měsícem, jenže ona stále není vyrobená…  zámečník totiž mezitím zapomněl, co nám slíbil, a jednoho dne se podřekl, že „na ni příští týden už určitě vlítne“. Už známe jméno jeho manželky, kde pracuje, co jí chutná, věk obou synů i jejich záliby… zámečník se nám dokonce svěřil, že jeho společník je nespolehlivý lempl, který to každý den v 5 zabalí a zmizí, že on sám nemá čas na rodinu, je přepracovaný, z dílny odjíždí v 11 večer… Kolikrát už nás napadlo, že kdyby méně žvanil a víc svařoval, možná by mohl dílnu opouštět ve stejnou hodinu jako jeho společník.  

Dle poslední závazné zprávy prý už je teď branka DOOPRAVDY vyrobená, zámečník však ze všeho toho stresu onemocněl, už týden nebyl v dílně, a tedy ji zase nemůže vyfotit… 🤣 

Před 5 minutami – právě ve chvíli, kdy dopisuju tenhle příspěvek – jsme od zámečníka obdrželi ještě jednu zprávu, a to, že na radu lékaře bude mít příští dva týdny vypnutý telefon, aby se nerozrušoval… 🤣

Co vyčtete z registrační značky
By in

Co vyčtete z registrační značky

V roce 2000 přešlo Španělsko na nový systém registračních značek vozidel. Na rozdíl od předešlého – založeného na regionálním principu – je ten současný celostátní (stejně tak jako v současnosti ve většině Evropských zemí). To znamená, že podle nové registrační značky nelze určit provincii, ve které je vozidlo registrováno, lze z ní však vyčíst měsíc a rok registrace. Současné značky používají 4 číslice a 3 písmena (souhlásky + Y) od BBB do ZZZ, včetně W, které španělská abeceda nezná, ale s výjimkou Ñ a Q.

Pozorovatel silničního provozu se tak může bavit „lovením“ různých mezinárodních zkratek, jako např.: BMW, KFC, KGB či FKK. Čechům navíc nové značky nabízejí i „bonus“ v podobě mnoha známých „slov“, namátkou: KRK, HRB, FRK, DBK  a další.

Dřívější systém používal 2 písmena na začátku, 2 na konci a uprostřed 4 číslice. Pro Kanárské ostrovy byly vyhrazeny počáteční dvojice GC (Gran Canaria, Fuerteventura a Lanzarote)  a TF (Tenerife, La Palma, Gomera a El Hierro).