Život v době koronaviru...
By in

Život v době koronaviru...

… ale trefněji spíš čínské chřipky, ne?

Jedinými návštěvníky zdejších pláží a mělčin jsou už třetí týden ptáci. Vykračují si den ode dne sebevědoměji a podle Vr. dobře vědí, že došlo na prorocká slova jejich otců a praotců – totiž že ti obrovští a hluční dvounozí tvorové, kteří v posledních desetiletích obsadili ta nejlepší stanoviště, jednoho dne zmizí zpátky do svých příbytků a pláže budou zase patřit jen jim.

Pokud vás zajímá, jak se momentálně žije dvěma Čechům, kteří učinili velmi odvážné rozhodnutí postavit si dům na Lanzarote, mrkněte na naše video „Život v době koronaviru“ a získáte poměrně přesnou představu. Že je to trochu jednotvárné? Neříkejte, že vy vedete bujný společenský život. A dovedete si představit, jak moc se zlepšíme v karetních i jiných hrách než skončí karanténa?

P.S. Dobře si uvědomujeme, že fotek z balkonu už bylo víc než dost, jenže: co dělat, když teď nikam jinam nemůžeme? Ostatně, každý den si blahopřejeme k rozhodnutí pronajmout si byt s balkonem…

Otázky a odpovědi III.
By in

Otázky a odpovědi III.

Původně jsem měla připravený článek o místních letoviscích a plážích, který je ale momentálně zoufale neaktuální… Takže aspoň pár – snad – zajímavých informací:

1) Jsou na Lanzarote karavany? ANO. Byli jsme hodně překvapení, kolik karavanů lze vidět na některých přírodních plážích.

2) Je pravda, že na Lanzarote prakticky nikdy neprší? JE a NENÍ. Během 6 měsíců monzunového období, co tady žijeme, pršelo – spíš mrholilo – už nejmíň 4x, pokaždé jen chvilku a slunce vzápětí chodníky i silnice vysušilo. Když mají podle předpovědi napršet 2 mm srážek, jedná se ve zdejších poměrech už o velký liják.

3) Vědí místní, kde leží Česko? VELICE DOBŘE. Až překvapivě velký počet zdejších obyvatel Česko – většinou Prahu a okolí – už minimálně jednou navštívil. Všechny bez výjimky Praha jednoznačně nadchla. Co je nenadchlo, bylo počasí, které jim připadá v zimě nesnesitelně studené a v létě zase příliš horké.

3) Za kolik peněz měsíčně tady dvojice vyžije? My se celkem v pohodě vejdeme do 800 Eur za měsíc (bez nájmu samozřejmě), včetně benzínu a poplatků za elektřinu, vodu a internet. Už jsme navíc jako rezidenti získali levnější tarif na vodu, takže namísto 3 Eur/m3 (turistický), platíme pouze 0,60 Eur/m3 (možná je to určitá forma kompenzace nákladů na kupování pitné vody).

... hlavně nesmí býti smutno!
By in

... hlavně nesmí býti smutno!

Poslední dva týdny je jedinou naší vycházkovou trasou cesta od domovních dveří k popelnicím (cca 50 m) a zpátky. Většinou se nám ji – s igelitovými pytlíky v ruce jako důkazem, že se neprocházíme bezdůvodně – podaří ujít 2 – 3krát, aniž by nás chytila policejní hlídka. Ale dnes nás přistihli a schytali jsme to fest: jednak že není důvod, aby odpadky z jedné domácnosti vynášely 2 osoby a za druhé, že nedodržujeme povinný odstup minimálně 1,5 m od sebe. Skutečnost, že jsme se drželi za ruce radši ani nekomentovali.

Ale zase nám zbývá čas na některé činnosti, které jsme dlouhá léta odkládali. Já jsem například dnes uvařila svůj první houskový knedlík v životě… a byla jsem překvapená, jak je to jednoduché. A navíc, že obecně rozšířený názor, že nikde v cizině se český knedlík nedá připravit, jelikož se nesežene polohrubá ani hrubá mouka, je naprosto zcestný, protože můj knedlík z hladké mouky byl skvělý! Tento úspěch mě povzbudil, příště se pokusím vyrobit další specialitu – kysané zelí.

Aby nebylo pochyb, že se stále cítíme být součástí české společnosti, dnes jsme si taky zazpívali „Není nutno…“

Pohled z okna fajn, jinak ale nic moc...
By in

Pohled z okna fajn, jinak ale nic moc...

  • Na Lanzarote máme zatím 9 případů nákazy koronvirem. Ale vzhledem k tomu, že tady došel testovací materiál a vzorky se musí posílat do laboratoře na Gran Canarii, není možná stav úplně aktuální, protože výsledky jsou známy s dvoudenním zpožděním. To vede ke vzrůstající nervozitě obyvatelstva, kterou dále přiživuje naprosté mlčení zdravotních institucí, které údajně dostaly od Ministerstva zdravotnictví Kanárských ostrovů zákaz poskytovat jakékoli informace. Radnice mlčí taky a tím pádem i novináři. Výborná živná půda pro šíření fám.

     

  • Naopak, místní internetový deník nás zásobuje tak detailními zprávami o vývoji situace v kontinentálním Španělsku, že je občas lepší je nečíst. V okamžiku, kdy píšu tyto řádky je přes 40 000 nakažených a víc než 2 700 mrtvých. Situace v Madridu je velmi zlá i proto, že více než 10 % zdravotnického personálu je buď také nakaženo či v karanténě. Tak zlá, že se dokonce přistoupilo k velmi extrémnímu opatření: mondénní nákupní, sportovní a kulturní centrum Ledový palác (Palacio de hielo) – něco na způsob našeho Palladia – bylo přeměněno na provizorní márnici, protože kapacity pohřebních ústavů a krematorií nestačí pojmout počty mrtvých.

  • Tento čtvrtek promluví prostřednictvím televize a youtube k obyvatelstvu astronauti Evropské vesmírné agentury a podělí se o své zkušenosti s dlouhodobým pobytem v omezeném prostoru a technikách jak se s takovou situací vyrovnat a nepropadat zoufalství, depresívním, melancholickým či agresívním náladám.

     

  • Na Lanzarote bylo ke dnešnímu dni zatčeno a ve zkráceném řízení odsouzeno už 35 osob za porušení zákazu vycházení.
Co podniknout virtuální poutní cestu?
By in

Co podniknout virtuální poutní cestu?

Spousta mých bývalých studentů nejspíš nikdy nezapomene, jak nesmlouvavě jsem od sebe odháněla každého, kdo dvakrát po sobě smrknul do kapesníku, natož zakašlal. Pokud nastydlý nebožák nechtěl opustit učebnu, musel si nasadit roušku (za tím účelem jsem mívala v šuplíku neustále několik látkových kousků, které jsem doma prala… doby se vracejí) a sednout si do nejvzdálenějšího kouta místnosti. Leckomu to připadalo přemrštěné a tak trochu ponižující. Posměšné poznámky a námitky, že je to „jen“ rýma či viróza, jsem odrážela argumentem, že je pouze otázkou času, kdy přijde nějaká celosvětová epidemie, pak se roušky budou hodit všem, tak si pojďme zvykat na jejich nošení. Vzpomínáte, přátelé? 

Pár faktických informací z tohoto týdne:

  • Dnes (sobota) překročil počet nakažených koronavirem 25000 a 1326 osob zemřelo (víc než celkový počet pozitivně testovaných v Česku) …
  • Soukromé nemocnice byly už před týdnem vládním dekretem převedeny do systému státního zdravotnictví a podřízeny pokynům Ministerstva zdravotnictví.
  • Továrna automobilky Mercedes, která je největším zaměstnavatelem v Baskicku s více než 5 tisíci zaměstnanci, přerušila v pondělí až do odvolání výrobu.
  • Osobám v tíživé situaci byly odloženy splátky hypoték.
  • Domácnosti s nakaženými osobami mají přestat třídit odpad a odkládat vše do směsných kontejnerů.
  • V Madridu byl nařízen zákaz pořádání civilních svateb.
  • Vláda vyčlenila 200 000 miliónů Eur na opatření mající za cíl zmírnit dopad epidemie koronaviru.
  • Mnoho majitelů psů se vrhlo na nové výnosné podnikání: pronajímají své mazlíčky těm, co žádného psa nemají, aby se aspoň na chvíli mohli dostat legálně ven z bytu z důvodu venčení psa. Cena za „pronájem“ činí většinou kolem 50 Eur.  
  • Ve středu večer pronesl projev k občanům král a všechny nás ujistil o tom, že epidemii společně úspěšně zvládneme.
  • V některých nemocnicích v Madridu přistoupili z důvodu nedostatku lůžek a lékařského materiálu k nutnosti „třídit“ pacienty…
  • Nejpozději do týdne se musí zavřít veškeré hotely v celém Španělsku.

A tak si s Vr. říkáme, že mimořádná situace, kterou nikdo z nás nikdy předtím nezažil, třeba aspoň vnímavější a duchovně založené povahy inspiruje k zamyšlení nad hodnotami a smyslem našeho současného života. Že tato nucená zastávka v poklusu labyrintem každodenních povinností leckoho možná přiměje přehodnotit svůj žebříček priorit. Že  – obrazně řečeno – by každý z nás mohl v těchto dnech vykonat jakousi virtuální Svatojakubskou pouť. 

Co ještě dalšího se přihodí???
By in

Co ještě dalšího se přihodí???

Před týdnem jsme KONEČNĚ! našli solidní firmu ochotnou postavit náš dům a za přijatelnou cenu. Navíc je připravena do měsíce zahájit stavbu. K tomu, aby se stavba rozběhla, je ale nutné zařídit spoustu administrativních úkonů a veškeré instituce a úřady jsou zavřené. A zůstanou zřejmě minimálně 3 – 4 týdny, protože už při vyhlášení karantény se zdejší politici netajili tím, že 15 denní lhůta nebude k zásadnímu omezení přenosu viru stačit a bude zapotřebí ji prodloužit. Jaká neuvěřitelná smůla, že zrovna teď, kdy bychom už konečně opravdu mohli začít stavět, nám zase zkřížil plány koronavirus! Takže další zdržení o minimálně jeden, spíš dva až tři měsíce… Pokolikáté už???

Hledání stavební firmy bylo těžší a trvalo déle, než jsme předpokládali. Zatímco v prvním případě to šlo samo, nejspíš proto, že jsme byli začátečníci a na spoustu věcí se nezeptali, teď už  poměrně dobře známe zdejší poměry ve stavebnictví, pochopili jsme místní zvyklosti a kolorit vyjednávání a jsme tudíž silní soupeři. Nejrůznější varování některých majitelů firem spoléhajících na to, že jako cizinci nevíme, jak to tady chodí, nebereme vážně. Historkám o pokutách, které údajně podle španělských zákonů hrozí stavebníkům, kteří si samostatně obstarají materiál, se jen smějeme. Stručně řečeno, stali se z nás ostřílení matadoři ve vyjednávání, které jen tak něco nezastraší. Nejspíš proto se většina z firem, které jsme oslovili, do stavby našeho domu nijak nehrnula a většina po úvodním jednání už nezareagovala.

Opravdu vydařená manifestace!
By in

Opravdu vydařená manifestace!

Tak jako v celé Evropě, i na Lanzarote se život v posledních hodinách víceméně zastavil. Kromě zavřených restaurací, kaváren, barů, kin atd. a zákazu bezdůvodného vycházení ven tady začal platit i jeden speciální zákaz: na plážích se objevily cedule „zákaz koupání“. V podvečer pak začala ulicemi projíždět policejní auta a z ampliónů znělo důrazné varování, abychom neopouštěli byty. Byla to pro nás zcela nová životní zkušenost a musím podotknout, že navýsost nepříjemná. Takhle to zřejmě vypadá za stanného práva. 

Ve Španělsku je ke dnešnímu dni nakaženo koronavirem téměř 9 tisíc lidí a 297 v důsledku onemocnění zemřelo. Není vyloučeno, že k prudkému nárůstu počtu nemocných v Madridu přispěla i manifestace feministických aktivistek, která se navzdory doporučení hygieniků, politiků i Evropské unie uskutečnila 8. března (Mezinárodní den žen) pod heslem „Sexismus zabíjí víc než koronavirus“. Zúčastnilo se jí přes 120 tisíc žen, včetně manželky španělského premiéra Pedra Sáncheze a několika ministryň. „Pozitivní“ výsledky shromáždění na sebe nenechaly dlouho čekat: některým z účastnic byl několik málo dnů poté diagnostikován koronavirus, mezi jiným také manželce španělského premiéra, ministryni pro územní rozvoj a ministryni pro rovnost pohlaví. Vzhledem k tomu, že partnerem poslední jmenované je vicepremiér španělského kabinetu Pablo Iglesias, a že ona sama se minulý týden zúčastnila akce, na které byla přítomna také španělská královna Letizia, může nabrat vývoj ve vrcholných patrech španělské politiky v příštích dnech poměrně rychlý spád.

osobně na celé situaci překvapuje ještě jedna věc: jak se během relativně krátké doby zásadně změnil pohled jednoho národa na společenské normy. Při mé první návštěvě Španělska v roce 1985 ve společnosti panovala dvornost, galantnost, muži dávali velmi ostentativně najevo obdiv k ženám, a těm to lichotilo. A dnes? Mnoho Španělek hledí na pokusy o sblížení, komplimenty a zájem o svou osobu ze strany mužů podezíravě a Španělsko je jedním z lídrů hnutí radikálního feminismu.

Jak jsme podpořili ševce
By in

Jak jsme podpořili ševce

Když jsme několik hodin po vyhlášení stavu nouze ve Španělsku dorazili do největšího supermarketu Mercadona, rýže a většina luštěnin už byla zcela vykoupená. Luštěniny Vr. oželel celkem snadno a poté, co zjistil, že v regálech s masem a vínem ještě nějaké zboží zůstalo, byl náš soukromý stav nouze zcela zažehnán. Tož tak. 

Už jsme tady tak dlouho, že jsme každý stačili zničit jeden pár bot. Já ušoupala podpatky nejpohodlnějších lodiček a Vr. podrážky pohorek, ve kterých budoval plot. Při jedné procházce bočními ulicemi Arrecife jsme narazili na ševcovskou dílnu jako ze starých časů a v návalu nostalgie se rozhodli podpořit ševce tím, že namísto koupě nových bot si necháme oboje boty opravit a navíc zaplatíme cenu opravy v hotovosti a předem. A to jsme neměli dělat, neb se ukázalo, že platba předem je totálně demotivující nástroj. Teď už se ševce třetí měsíc chodíme co dva týdny zeptat, jak to vidí s opravou. Tedy – abychom mu úplně nekřivdili – zcela zbytečné byly jen první tři návštěvy, při dalších dvou jsme si vítězně odnášeli domů vždy jednu lodičku s novým pryžovým patníkem na podpatku. Vráťovy pohorky už jsme v podstatě odepsali a jen ze zvědavosti chodíme ševce čas od času pozdravit, zda přeci jen nevyměkne a opravu provede. Zatím se tak nestalo, ale slibem nás potěší vždycky.

Jenže to teď skončí, protože od zítřejšího rána začíná na celém španělském teritoriu platit karanténa, čili jemnější výraz pro zákaz vycházení kromě nejnutnějších pochůzek, ke kterým návštěva ševce zcela určitě nepatří. Ale – minule jsme zjistili, že stav opravy můžeme sledovat přímo z ulice „on-line“, aniž bychom museli vstoupit do dílny. Žlutá igelitka s pohorkami se totiž válí přímo v levém dolním rohu výlohy a postupně mizí pod haldou dalších igelitek… 

 

Už máme taky stav nouze...
By in

Už máme taky stav nouze...

Dnes v 15:26 vyhlásil španělský premiér Pedro Sánchez s dramatickým výrazem ve tváři a ještě dramatičtějším úvodním heslem: „Potrvá to týdny, ale nakonec zvítězíme“ stav nouze ve Španělsku. Na Lanzarote zatím –  bohudík – nemáme žádného nemocného infikovaného koronavirem a na ostatních ostrovech je jen pár případů, ale celkem už ve Španělsku onemocnělo víc než 4200 lidí, 120 zemřelo a pouze 189 se zatím vyléčilo. Jen v samotném Madridu je téměř 2100 nakažených.

Na Kanárské ostrovy jako součást Španělska se vztahují stejná opatření, na 15 dnů se tedy zavřou školy, bary, budou zrušeny veškeré sportovní a kulturní akce… však víte, máte to stejně. Vyhlášení stavu nouze zarmoutilo především městečka, ve kterých ještě neproběhly letošní karnevalové slavnosti. Taky počet leteckých spojů poklesl v posledních dnech údajně až o 50 %. 

Než jsem dopsala předešlé řádky, předešlá optimistická zpráva už neplatí – čerstvě máme první 2 potvrzené případy koronaviru v hotelu na Playa Blanca. Ach, jo… No, a tak s Vr. přemítáme, že jestli něco místními skutečně otřese, pak zpráva o zrušení karnevalu. Pochopí, že situace je nadmíru vážná a kdo ví, zda nevezmou útokem obchody.  

Příspěvek končím dalším sloganem španělského premiéra: „Vítězství závisí na každém z nás, neboť hrdinství spočívá v mytí rukou!“ … a nejspíš vyrazíme dokoupit něco málo potravin do zásoby, ač jsme něco podobného ještě dopoledne vůbec neměli v úmyslu.

Vyhlídka na řeku
By in

Vyhlídka na řeku

„Co je to za nesmysl?“ řeknete si, „na Lanzarote přece žádné řeky nejsou!“ Jmenuje se Mirador del Río, najdete ji  na útesu na severním okraji ostrova a o žádnou řeku se, samozřejmě, nejedná. Většinu dnů v roce z vyhlídky spatříte dechberoucí pohled na mořskou úžinu mezi ostrovy Lanzarote a Graciosa a skalní stěny příkře padající do moře. Nejkrásnějším momentem celé vyhlídky je asi samotná Graciosa (jak už název říká Půvabná), která vystupuje z moře jako obří lachtan, hrající všemi barvami. Ve svahu jednoho z kopců vytvořila příroda jakési „pruhované srdce“. Neuvěřitelné!

Kochat se můžete buď za peníze z oficiálně zbudované vyhlídky, jejíž podobu navrhl César Manrique, anebo zadarmo přímo ze silnice na severním výběžku. Dle našeho názoru je výhled ze silnice o něco působivější a díky volné obloze nad hlavou a čerstvému větru ve vás zcela jistě zanechá daleko intenzívnější dojem. Poměrně blízko je vesnička Guinate s další krásnou vyhlídkou, kde na rozdíl od první jmenované budete dost možná sami, a Ye, kde funguje pěkná turistická (a tudíž na místní poměry hodně drahá) restaurace. 

A abych nezapomněla: pár dnů v roce neuvidíte z vyhlídky kvůli nízké oblačnosti zhola nic. Pevně doufám, že zrovna vy tu smůlu mít nebudete, protože jde opravdu o parádní zážitek.