Obrázek typický pro většinu úřadů: plná čekárna žadatelů o něco, všichni předem objednaní na přesnou hodinu i minutu a rezignovaně čekající, až aspoň jeden úředník v zázemí dovypráví ostatním nějaký mimořádně poutavý příběh (případně dosvačí) a vytáhne roletku svého okénka 😆.
Štítek: zajímavosti + fakta o Lanzarote
Už se těšíme na příští lety
Rozhodli jsme se na pár dnů hodit za hlavu všechny problémy a odletět se trochu zrelaxovat do jižního Španělska.
Nejraději létáme se společností Binter. Za prvé – ceny letenek pro rezidenty jsou v mnoha případech víceméně symbolické, a za druhé – pohled na letušky pohladí oko, neb nosí velmi slušivé uniformy a půvabné líčení.
Tentokrát nám při pohledu na ně vytanul v paměti asi měsíc starý článek, ve kterém se psalo, že jiné španělské aerolince – Vueling – byla vyměřena pokuta za genderovou diskriminaci: zatímco po letuškách firma požadovala líčení, vysoké podpatky a sukně, po stewardech pouze čistý a upravený vzhled.
Letecká společnost British Airlines, naproti tomu, se postavila k dané problematice úplně jinak: ve snaze o genderovou neutralitu se rozhodla své zaměstnance podpořit v tom, aby se bez ohledu na pohlaví neostýchali nosit do zaměstnání kalhoty, sukně, nízké či vysoké podpatky, a nalíčený či nenalíčený obličej… podle toho, co lépe vyjadřuje jejich genderovou identitu; hlavně, aby byli psychicky v pohodě. A cestující? 😏
A pak někomu věřte!
… aneb další pokračování naší nekonečné epopeje s autem.
Nevím, jak je to možné, ale poté, co jsme zjistili, kolik budeme muset za přihlášení auta zaplatit, mě pohled na Camaro tak nějak přestal těšit 😖.
A před pár dny najednou po mnoha týdnech korespondování s celním úřadem v Arrecife, nesčetných dotazech z naší strany na existující možnosti odpuštění – anebo aspoň minimalizace – cla a stejného počtu zamítavých odpovědí ze strany celnice, přišel z celního úřadu ZCELA ZÁSADNÍ a NAPROSTO NEČEKANÝ email obsahující vyplněný dlouhý, složitý a pro nás víceméně nesrozumitelný formulář celní deklarace obsahující spoustu kódů a vyčíslení všeho možného, včetně několika opravných položek. Na konci byla v políčku „Kalkulace cla“ uvedena třímístná cifra, která se dosud v celém procesu výpočtu NIKDY a NIKDE neobjevila (a o řád nižší, než na jakou nás celnice až dosud připravovala) 🤔.
A to je jako co? (píšu vzápětí celnímu úřadu dotaz, abychom předešli případnému nedorozumění)
To je výše celního poplatku. (přichází stejně rychle odpověď)
A kde jsou uvedené ostatní poplatky, např. za skleníkové plyny, celní služby atd.?
Ve zmíněné částce je zahrnuto všechno.
Takže už zbývá jen zaplatit státní daň a zažádat o registrační značky?
Vždyť vam říkám, že je tam zahrnuto úplně všechno! Už pouze zažádáte o značky na DGT.
Opravdu???
Ano, už vám to píšu potřetí.
Chvíli mi trvá, než tu neuvěřitelnou !!! 👍🍾🎉 zprávu vstřebám a pak s ní běžím za Vr.
Toho nejdřív napadne, že to je nějaký opožděný Apríl, pak, že se nejspíš jedná o omyl, a nakonec „Tak kdo je tady blbej?!?“. Prozatím si zakazujeme jakékoli projevy radosti, pro případ, že se vloudila nějaká chybička, např. v podobě chybějící nuly na konci… 🤢
Pokud je ale výpočet ve formuláři správný, pak VŮBEC ničemu nerozumíme, a zejména ne tomu, proč nás celní úřednice tolik týdnů udržovala ve stresu informacemi o několikatisícové částce, kterou budeme muset zaplatit, spolu s dovětkem, že plně chápe naše rozhořčení, protože dovozní clo na Kanárských ostrovech je skutečně astronomické…
Včera jsme na dopravním inspektorátu přistoupili k přepážce s vyplněnou žádostí, šanonem plným potvrzení a dokladů a sebevědomím vítězů, přesvědčeni, že ať po nás budou požadovat COKOLI, stačí jen zalistovat v šanonu a na první dobrou to vytáhneme. Celní úřednice nás ujistila, že máme absolutně všechno, a ta to musí vědět, protože podle svých slov pracuje na celnici už 20 let.
SAMOZŘEJMĚ, že jsme všechno neměli… 🙈
A víte co nám chybělo, přátelé? No ano, to potvrzení o uhrazení několikatisícového poplatku do španělské státní kasy… 🤣😭 😫
A pak někomu věřte! 🙈🙈🙈
Kromě smiřování se s faktem, že úhradě těch několika tisíc € za žádnou cenu neunikneme, máme ještě jeden vážný problém: v těchto dnech totiž uplynula lhůta 6 měsíců, ve které jsme měli povinnost uhradit veškeré daně a poplatky a dovezené vozidlo přihlásit. Ani jedno, ani druhé jsme nesplnili.
Dlouhá cesta ke kráse
Když jsem je na trsu plevele uviděla poprvé, málem to se mnou seklo 😱. TO, co se tam dole při zemi ládovalo maličkými lístky a skřípalo kusadly, mi připadalo TAK hrozivé, že jsem ihned donutila Vr., aby se taky šel podívat a vzal s sebou aspoň rýč… když holt nemáme pušku 😀. Chvíli jsme nad těmi čtyřmi – asi 8 cm dlouhými a necelý centimetr tlustými – vetřelci v naší zahradě bezradně stáli 🤔 a uvažovali, zda je zabít (aby třeba do rána po vzoru afrických kobylek nezlikvidovali veškerou zeleň), anebo dát průchod zvědavosti a pozorovat, co se bude dít dál.
Kromě těchto sice krásně zbarvených, přesto však příšer, nám po zahradě v posledních měsících poletuje spousta překrásných motýlů, které jsme tu ještě žádný rok neviděli. Večer jsem doma trochu brouzdala po internetu, ukázalo se, že oba jevy spolu zřejmě souvisí, a tedy jasně zvítězila druhá varianta – stát se na chvíli entomologem amatérem 😄.
Housenky jsem chodila pozorovat asi 2 týdny, postupně mi přestaly připadat příšerné a začaly se mi líbit, a hlavně – rychlost, s jakou se zvětšovaly, byla naprosto fascinující! Pak zmizely. Zřejmě se zavrtaly do země, zakuklily, a časem se přemění v motýla, v našem případě nejspíš lišaje pryšcového.
Lišajovéjsou mohutní evropští motýli (anebo motýle?😂) a ten největší z nich – lišaj smrtihlav – je vskutku úchvatný tvor. Už samotná kresba na hrudi motýla připomínající umrlčí lebku v člověku vyvolává otázku, zda se jedná opravdu jen o hříčku přírody… Rozpětí jeho křídel dosahuje až 13 centimetrů, to však zdaleka není všechno: lišaj smrtihlav dokáže letět rychlostí přes 50 km/hod, urazit vzdálenost až 4 500 km, vystoupat do výšky přes 2 000 metrů, nedělá mu problém přeletět Středozemní moře či Alpy. Další z jeho podivuhodných vlastností je schopnost napodobit pach včel, aby nebyl odhalen, když se vkrádá do úlů pro med, který mu chutná natolik, že je ochoten riskovat i život.
Velikost a hrozivý vzhled tohoto motýla byl v minulosti také častým důvodem jeho usmrcení, neboť lidé se obávali, že nosí neštěstí. 
Jak nepřihlásit dovezené auto
Ten další krok představuje zaplacení státní daně. Abyste tak mohli učinit, musíte předložit potvrzení, že jste vůz proclili. A v tomto bodě se, přátelé, připravte na velmi! nepříjemné překvapení, protože celní poplatky z dovezených aut jsou na náš vkus brutálně vysoké. Prvotní orientační částka, kterou nám celní úřednice zaslala, činila skoro 3 200 €. To nám sice v prvním okamžiku vyrazilo dech, ale během dvou týdnů jsme to zkousli, neb Vr. své Camaro velmi miluje.
Pak si celní úřad vyžádal ještě několik dalších dokladů a částka se postupně zvyšovala (i proto, že s novým rokem se zvýšily ceny celních služeb) až vyšplhala téměř k 4 500 €!!!🤢 V této sumě je – údajně – zahrnuta i daň ve výši 15 % + poplatek za skleníkové plyny + náklady na proclení, ale i tak… Vzhledem k tomu, že do této chvíle už jsme za různé úkony zaplatili zhruba 500 €, blížíme se k částce 5 000 € (!!!) 🙈. K dokončení celého procesu „by bylo“ nutné ještě uhradit státní daň a poplatek za žádost o přihlášení a vydání registračních značek.
„By bylo“, protože Vr. rozhodl, že i láska k autu má své meze, takže Camaro pojede zpátky do Česka 😪.
Zásadní otázka pro dovoz auta
… zní: Kdy lze odpustit dovozní clo?
Odpověď: Téměř nikdy 🤢.
Cizinci se statutem rezidenta – fiskálního či nefiskálního – mohou mít dovezený vůz na Kanárských ostrovech 6 měsíců a poté jej musí buď přihlásit, anebo odvézt. Celní poplatky lze odpustit fiskálním rezidentům (osobám, které platí ve Španělsku daně), vlastní dané vozidlo déle než 6 měsíců a vůz dovezli ve lhůtě do 1 roku od přesídlení na Kanárské ostrovy. Datum, kdy vůz poprvé! připlul je zapotřebí doložit lodním lístkem. Pokud byste s vozem za půl roku vycestovali mimo Kanárské ostrovy a posléze se vrátili, nic (kromě dalších utracených peněz za trajekt) tím nezískáte, protože určující je PRVNÍ vstup vozidla na kanárskou půdu.
- Jste-li fiskální rezident více než 1 rok, zaplatíte clo.
- Máte-li dané vozidlo ve vlastnictví méně než 6 měsíců, zaplatíte clo.
- Nejste-li fiskální rezident (lhostejno jak dlouho), zaplatíte clo.
- Rozhodnete-li se před uplynutím 6 měsíců od dovozu prodat vozidlo někomu místnímu, je to fiskální rezident a zaplatí clo on.
- Je-li váš vůz mladší než 30 let, zaplatíte clo.
Výše celního poplatku se vypočte buď z kupní ceny vozidla, anebo částky uvedené v BOE (Boletín Oficial del Estado), přičemž vždy se použije částka, která je vyšší.
A ještě něco! Pokud byste dostali nápad nějaké vozidlo pořízené na Kanárech vyvézt, tak bez ohledu na to, zda jste rezident fiskální či nefiskální, zaplatíte pro změnu vývozní clo 🤣.
Jak přihlásit dovezené auto
… aneb jak si obstarat zábavu na mnoho týdnů za poměrně dost peněz 😄.
Postup přihlášení dovezeného vozu do španělského registru vozidel je náročný psychicky, časově i finančně. Původně jsme se tím nechtěli vůbec zabývat, protože nám připadalo daleko efektivnější svěřit vyřízení té záležitosti specializované firmě. Když ta ale ani po několikáté urgenci neprojevila o kšeft zájem, řekli jsme si, že už jsme zvládli jinačí věci a odhodlaně se vrhli do akce.
Základní podmínkou pro možnost dovozu auta je přidělení NIE (Número de Identificación Extranjero), pokud jej nemáte, může váš vůz strávit na Kanárských ostrovech maximálně 6 měsíců (a vzhledem k tomu, že nemůžete přijet jinak než trajektem, je datum příjezdu snadno dohledatelné). První dějství zdlouhavé procedury dovozu začíná už před vjezdem na trajekt a má podobu „výslechu“. Celní úředník vás dopodrobna vyzpovídá o všem, co se týká auta, a současně vás důrazně upozorní na povinnost do měsíce auto přihlásit, nechcete-li, aby vám byla vyměřena vysoká pokuta (nenašla jsem odvahu zeptat se kolik taková pokuta činí, neb jsem na sebe nechtěla upoutat nechtěnou pozornost – do elektronického systému o vás totiž, jak už víme, zaznamenávají vše, že? 🤔).
Když posléze začnete obíhat dotyčné instituce a postupně odškrtávat jednotlivé administrativni úkony, zjistíte, že do měsíce se vám přihlásit auto nepodaří ani náhodou, a to pravděpodobně ani kdybyste na tom začali makat hned druhý den po příjezdu, což nejspíš nezačnete.
Nejprve si v kanceláři DGT (Dirección General del Tráfico), což je místní obdoba dopravního inspektorátu, obstaráte seznam dokladů a potvrzení, která budete muset přiložit k žádosti o přihlášení. Tento seznam je jednou z mála věcí, které jsou v celém procesu zdarma 😀.
Dále se musíte v ITV (Inspección Técnica de Vehículos, tedy španělská STK) objednat na kompletní technickou prohlídku vozidla, po jejímž úspěšném absolvování vám inspekce vystaví španělský TP. Abyste se však na technickou prohlídku mohli objednat, musíte se nejprve prokázat dokladem nazvaným ficha reducida, který vám na základě českého TP a prohlídky vozu vyhotoví některý z akreditovaných expertů. Technik ITV poté doklad prostuduje a pokud v něm nenajde žádné chyby či nepřesnosti, dostanete termín na technickou prohlídku. Je ovšem taky klidně možné, že expertovi se při prvním pokusu o vyhotovení dokladu vloudí do dokumentace nějaké ty chybičky – tak jako v našem případě – a pak se ficha reducida musí přepracovat. 
Španělský TP obdržíte zhruba 2 týdny po technické prohlídce vozidla a jakmile ho máte v ruce, můžete se vydat na finanční úřady a zaplatit místní i celostátní daň, jejichž výše se vypočítává z nějakého parametru v TP, a které pak budete platit každý rok (pro přesnost dodávám, že se nejedná o automobil pro podnikání, ale pro soukromé účely 🤔).
Poté se znovu vypravíte na DGT a konečně je vám umožněno podat žádost o přihlášení do registru vozidel. Pro představu, jak dlouho celý proces trvá, dodávám, že všude se musíte předem objednat a všude vám přidělí termín za 1 – 2 týdny.
Výše uvedená „jednoduchá“ varianta postupu platí v případě, že vaše auto má homologaci pro EU a před absolvováním technické prohlídky nepotřebuje žádnou opravu. Co by nastalo v případě, že by tomu tak nebylo, nechci raději ani domýšlet,… 🙈
Takže celé týdny makáte na různých úkonech a ukrutně se těšíte, že jakmile obdržíte nové registrační značky, nasednete do vozu a opojeni pocitem vlastní výjimečnosti, že jste tak obtížnou výzvu zvládli, budete jezdit křížem krážem po Kanárských ostrovech, dokud vám pro vysoké stáří neodeberou řidičák 😄…
… jenže je tady ještě jeden krok, bez kterého vám auto nepřihlásí a po kterém vám první jízdy zhořknou. Ale o tom až příště.
Co se vám v české bance (snad!) nestane
To takhle, přátelé, dostanete podezřelou sms, která se tváří jako že přichází od vaší banky. Chcete kontaktovat svého bankéře a zjistíte, že na stránkách banky NEMÁ UVEDENÝ email, na jeho telefonní lince je (v úředních hodinách) ZÁZNAMNÍK a na help-desku chatbot, který vám NEROZUMÍ 🙈. Napíšete tedy písemný dotaz do centrály banky a když ani po týdnu (!) NEOBDRŽÍTE ODPOVĚĎ 🙈, sjednáte si přes internetové bankovnictví schůzku s vaším bankéřem na pobočce.
Ve stanovený den a hodinu se pak při vstupu do banky přihlásíte na displeji návštěvnického počítače zadáním svého NIE a hesla a dozvíte se, že ŽÁDNOU SCHŮZKU NEMÁTE 🙈. Bankéř vás přesto přijme a sdělí vám, že 1) správně jste odhadli esemesku jako podezřelou, 2) dobře, že jste neklikli na odkaz v ní, 3) máte si nainstalovat bankovní aplikaci a aspoň 1x týdně kontrolovat zůstatek na účtu, a 4) v případě nutnosti vždy raději vyhledat telefonní číslo pro urgentní záležitosti prostřednictvím Google, protože to, které je uvedené na stránkách banky, NEMUSÍ být aktuální 🙈🙈🙈.
(Jinak ale naše banka pravidelně sbírá nejrůznější ocenění a také z našich peněz, které spravuje, velmi štědře sponzoruje např. Rafa Nadala či tým Scuderia Ferrari 😄.)
Co se vám v Česku nestane
- Například barevné fotografie vám slunce za pouhé 2 roky nepromění v téměř monochromaticky fialové, jako tady.
- Sopečný prach neponičí spoustu vašich CD a DVD disků natolik, že se stanou pro přístroje nečitelné.
- Streamovací platformy vám nehlásí, že zvolené video „ve vaší lokalitě nelze přehrát“.
- Pokud vám vítr za vaší nepřítomnosti vyrve branku z pantů, některý ze sousedů všechny rozházené součásti posbírá a úhledně vám je poskládá u zdi domu.
- Zapomenete-li u popelnic (v severní části Lanzarote 😀) tašku s osobními věcmi, za 3 dny ji tam najdete netknutou.
P.S.: Lednice už nebliká. Nakonec jsem jeden servis přeci jen uprosila, aby k nám poslal opraváře. Ten kouknul nejdřív na závadu, pak do ceníku náhradních dílů, nabídl nám novou tyčinku se 3 LED diodami za 68 € (!) a když jsme odmítli (celá lednice stála kolem 700 € 😄), tak vadnou součástku za 20 € prostě jen odmontoval. A je to vyřešené (a v mrazáku tma).
Hledání opraváře ledničky vás rozpláče
… anebo pobaví – podle toho, jaká jste povaha.
Jen pro upřesnění – naše lednice není přímo pokažená, jen osvětlení v jedné části mrazáku začalo při otevření dveří namísto rozsvícení zběsile blikat, což je hrozně nepříjemné. Na internetu jsem tedy zadala heslo „opravna lednic Hisense“ a jako první vyběhl odkaz na autorizovaný servis TUTECNICO (v překladu TVŮJ TECHNIK). Hurá! 🤗 zajásala jsem a vytočila uvedené číslo. Operátor se zeptal kde bydlíme, na chvilku se odmlčel, pak odvětil, že pro mě technika nemá a vzápětí se hovor přerušil (anebo zavěsil?). Vytočila jsem číslo znovu. Zvedl to tentýž operátor a zopakoval mi, že pro mě technika nemá. Pospíšila jsem si s další otázkou, aby se neopakovalo totéž co poprvé. A rozhovor zanedlouho dospěl k závěru, který mi připadal zcela absurdní (a možná nejen mně).
JÁ: Chcete říct, že technik na sever ostrova nejezdí? (naivně předpokládajíc, že servisu se zřejmě nevyplatí zakázky v severní části ostrova, když se předtím ptal kde bydlíme)
OPERÁTOR: Říkám, že pro vás nemám technika.
JÁ: Ale ono to není urgentní, klidně třeba týden počkáme.
OPERÁTOR: Señora, už jsem vám řekl, že technika nemáme.
JÁ: Jako žádného? 😲
OPERÁTOR: Přesně tak.
JÁ: Momentálně?
OPERÁTOR: Vůbec.
JÁ: Ale za týden či dva, anebo přístí měsíc nějakého mít budete, ne?
OPERÁTOR: Nebudeme.
JÁ: Ale vždyť jste jediný autorizovaný servis spotřebičů Hisense na Lanzarote!?! 😲😲😲
OPERÁTOR: To jsme. Nashledanou. (a zavěsil)
Zbytek dne jsem strávila pátráním na internetu a ve žlutých stránkách po dalších servisech a jejich obtelefonováváním. Výsledek? Zjistila jsem, že buď
1) neexistují
2) neopravují výrobky Hisense
3) opravují výrobky Hisense, ne však lednice;
4) opravují výrobky Hisense včetně lednic, nemají však pobočku na Lanzarote… 🙈
Zatím se nic neděje, jde „jen“ o poblikávání LED. Co ale budeme dělat, až lednice jednoho dne vypoví službu úplně? Při životnosti současných výrobků se toho zřejmě zcela jistě dožijeme.
Tak nevím, jestli je to spíš k smíchu, anebo k pláči…
