Ve Španělsku mají prý největší počet barů na světě na obyvatele. Současně je zde taky k dispozici velký výběr surovin a ingrediencí pro přípravu koktejlů. Navíc místní barmani se vyznačují smyslem pro vytváření nevšedních kombinací a magických chutí koktejlů.
Lanzarote letos od 1. do 6. prosince hostilo nejlepší barmany z celého Španělska, aby v barech dvou provincií – Tías a San Bartolomé – předvedli své umění a kreativitu. Kromě klasických disciplin byla jeho součástí taky příprava koktejlů s využitím akrobatických prvků.
O tom, že v míchání koktejlů není Španělsko žádným nováčkem svědčí skutečnost, že se jednalo už o 69. ročník tohoto celostátního šampionátu. 
Letos se koná už XI. ročník, kterého se účastní 38 restaurací, 8 gastro hotelů, 4 sýrárny, 17 vinařství a 44 výrobců cukrovinek.
Vstup je zdarma, konzumace se platí buď papírovými kupony, anebo prostřednictvím digináramků, které můžete dobíjet. 
Ochutnávkové porce stojí mezi 2 – 4 €, sklenka vína 3 €. S první objednávkou vína si rovněž za 1 € koupíte nevratnou sklenici s emblémem Lanzarote.
Festival je moc pěkně organizovaný, prezentace jednotlivých podniků působivé, nechybí ani živá muzika hrající podmanivé rytmy, které povzbuzují návštěvníky k tanci (a tudíž rychlejšímu trávení).
A poznámka na konec – zdá se, že i sem už dorazil věhlas českých chlebíčků 😁.
Letos na podzim nabízí farma semena cibule. Objednala jsem si nejmenší možné množství 1/4 libry, z čehož prý vzejde 400 – 500 sazenic 🤩. Konečně! se tedy stanu platnou členkou zdejšího směnného obchodu a ještě k tomu s velmi hodnotnou komoditou, protože zdravá – rozuměj nenahnilá – cibule je tady poměrně vzácná. 
Den poté, co jsem obdržela SMSku, že semena jsou k dispozici, vyrazila jsem na farmu převzít svůj řádek č. 84; „vystajlovaná“ jak ze žurnálu, neb jsem poté měla spicha s kámoškou v kavárně. 
Na oplátku jsem navrhla, že za týden vytrhám plevel i na jejich řádcích. 
Dnes v 10 ráno dorazil další (již osmý) technik. S kabelem, manželkou a odhodláním dotáhnout věc do zdárného konce. Protahování 400 metrů kabelu chrániči pod zemí a útrobami našeho domu trvalo do pozdního odpoledne (za vydatné pomoci Vr. i mě). Nejkrušnější okamžik nastal ve chvíli, kdy technik úspěšně protáhl kabel až do domu a… ukázalo se, že to, co jsme považovali za skříňku s rozbočovačem internetu, je něco úplně jiného 🙈. A o žádné další skříňce jsme nevěděli. Telefonát s elektrikářem, který před 3 lety instalaci dělal, taky skončil fiaskem – prý už si nevzpomíná (anebo si naopak vzpomněl, že jsme se nepohodli kvůli přemrštěné částce za poslední část prací 🤢) …
Bylo tedy nutné přistoupit ke zde poměrně běžné taškařici pro dva hráče: jeden protahuje drát nazdařbůh jednotlivými chrániči ve zdech, a druhý pobíhá z místnosti do místnosti, přikládá uši na zdi a snaží se zaslechnout šramot drátu 😀. Záleží na štěstí, ale většinou je to „zábava“ na půl dne. V našem případě to tak dlouho netrvalo, protože v zájmu co nejrychlejšího vyřešení problému jsme „uši“ kromě elektrikářovy manželky hráli i já s Vr. Skříňka byla – k překvapení všech zúčastněných – zabudovaná ve spíži. Asi nemusím dodávat, přátelé, jak moc jsme si oddychli. Ufff! 🥳 Plán B totiž spočíval v rozkopání zdí 😱.
Několik jiných techniků, kteří od ledna navštívili náš dům, už nás poučilo o všech možných úskalích instalace optického kabelu, mezi jiným i o riziku, že zůstane-li kus kabelu v zemi bez chrániče, s chutí si na něm smlsnou myši 🙈. Vr. se proto rozhodl v nestřeženém okamžiku manželku technika (kterou považoval za slabší článek tandemu 😆) podrobit testu, jakým způsobem má Movistar toto nebezpečí ošetřeno. Manželka obstála na výbornou – bez zaváhání vychrlila odborný výklad, kterak její manžel části nechráněného kabelu obaluje nařezanými kusy plastových chráničů, aby se k nim myši nedostaly. Vr. byl nadmíru spokojen a „pro jistotu“ se šel ještě zeptat technika samotného… a to neměl dělat. Ten mu totiž s bezelstnou upřímností prozradil, že na odhalené kabely v šachtě dlabe 😱. Zneklidněný Vráťův dotaz: „A co myši???“, odbyl ujištěním, že v Maguezu myši kabely nehryžou 🤣🤣🤣.
Po měsíci jsme záležitost zaurgovali. Přijel třetí technik, obhlídl situaci na místě, zopakoval slova předešlého kolegy… a od té doby jsme o něm neslyšeli.
Po další urgenci (červen, ale naštěstí téhož roku 😂) se dostavil čtvrtý technik, velmi se podivil naší naivitě a vysvětlil nám, že v případě nutnosti tak dlouhého kabelu je zapotřebí podat si žádost. Poskytovatel ji posoudí a (velmi pravděpodobně) schválí, trvá to ale kolem 2 měsíců, tedy pokud zrovna není období léta (což – jako na potvoru – zrovna je 🙈). 
Je polovina července, v interiéru i exteriéru našeho domu vládne už 3 měsíce čurbes, neb stále čekáme, že jednoho dne (pokud možno ještě letos) přece jen přijdou…
Před pár dny jsme obdrželi oznámení do emailu a taky zprávu na WhatsApp, že příští týden přijede technik…..