Když jsme ty tvrdé, asi 4 cm dlouhé „šišky“ v barvě zdejší hlíny uviděli poprvé, mysleli jsme si, že je to nejspíš nějaký zkamenělý trus. Jak se s postupem stavby tenčily částky na našich účtech, začali jsme si pohrávat s myšlenkou, zda by se na těch „bobcích“ třeba nedalo zbohatnout podobně, jako na koprolitech 🤣 (zkamenělý dinosauří trus, ze kterého se dnes dělají šperky a kamínky do některých švýcarských hodinek)… ponechme stranou, jak opojnou radost asi zažívá žena obdarovaná dinosauřím lejnem 🤣 (byť zkamenělým).
Pak jsme zjistili, že „šišky“ jsou duté 😲 a vzápětí v TV natrefili na pořad, který nás nenechal na nejmenších pochybách, že se jedná o hnízda vos hrnčířek. Ty tvoří zmíněné trubičky z hlíny a slin, vnitřek naplní potravou (hmyzem), vloží vajíčko a otvor zalepí, aby se zárodek v klidu mohl vyvíjet.
Zmíněné válečky se v minulosti na Kanárech používaly jako jakési primitivní píšťalky.
Takže žádné terno z toho nekouká…
Dnes v 10 ráno dorazil další (již osmý) technik. S kabelem, manželkou a odhodláním dotáhnout věc do zdárného konce. Protahování 400 metrů kabelu chrániči pod zemí a útrobami našeho domu trvalo do pozdního odpoledne (za vydatné pomoci Vr. i mě). Nejkrušnější okamžik nastal ve chvíli, kdy technik úspěšně protáhl kabel až do domu a… ukázalo se, že to, co jsme považovali za skříňku s rozbočovačem internetu, je něco úplně jiného 🙈. A o žádné další skříňce jsme nevěděli. Telefonát s elektrikářem, který před 3 lety instalaci dělal, taky skončil fiaskem – prý už si nevzpomíná (anebo si naopak vzpomněl, že jsme se nepohodli kvůli přemrštěné částce za poslední část prací 🤢) …
Bylo tedy nutné přistoupit ke zde poměrně běžné taškařici pro dva hráče: jeden protahuje drát nazdařbůh jednotlivými chrániči ve zdech, a druhý pobíhá z místnosti do místnosti, přikládá uši na zdi a snaží se zaslechnout šramot drátu 😀. Záleží na štěstí, ale většinou je to „zábava“ na půl dne. V našem případě to tak dlouho netrvalo, protože v zájmu co nejrychlejšího vyřešení problému jsme „uši“ kromě elektrikářovy manželky hráli i já s Vr. Skříňka byla – k překvapení všech zúčastněných – zabudovaná ve spíži. Asi nemusím dodávat, přátelé, jak moc jsme si oddychli. Ufff! 🥳 Plán B totiž spočíval v rozkopání zdí 😱.
Několik jiných techniků, kteří od ledna navštívili náš dům, už nás poučilo o všech možných úskalích instalace optického kabelu, mezi jiným i o riziku, že zůstane-li kus kabelu v zemi bez chrániče, s chutí si na něm smlsnou myši 🙈. Vr. se proto rozhodl v nestřeženém okamžiku manželku technika (kterou považoval za slabší článek tandemu 😆) podrobit testu, jakým způsobem má Movistar toto nebezpečí ošetřeno. Manželka obstála na výbornou – bez zaváhání vychrlila odborný výklad, kterak její manžel části nechráněného kabelu obaluje nařezanými kusy plastových chráničů, aby se k nim myši nedostaly. Vr. byl nadmíru spokojen a „pro jistotu“ se šel ještě zeptat technika samotného… a to neměl dělat. Ten mu totiž s bezelstnou upřímností prozradil, že na odhalené kabely v šachtě dlabe 😱. Zneklidněný Vráťův dotaz: „A co myši???“, odbyl ujištěním, že v Maguezu myši kabely nehryžou 🤣🤣🤣.
Po měsíci jsme záležitost zaurgovali. Přijel třetí technik, obhlídl situaci na místě, zopakoval slova předešlého kolegy… a od té doby jsme o něm neslyšeli.
Po další urgenci (červen, ale naštěstí téhož roku 😂) se dostavil čtvrtý technik, velmi se podivil naší naivitě a vysvětlil nám, že v případě nutnosti tak dlouhého kabelu je zapotřebí podat si žádost. Poskytovatel ji posoudí a (velmi pravděpodobně) schválí, trvá to ale kolem 2 měsíců, tedy pokud zrovna není období léta (což – jako na potvoru – zrovna je 🙈). 
Je polovina července, v interiéru i exteriéru našeho domu vládne už 3 měsíce čurbes, neb stále čekáme, že jednoho dne (pokud možno ještě letos) přece jen přijdou…
Před pár dny jsme obdrželi oznámení do emailu a taky zprávu na WhatsApp, že příští týden přijede technik…..
Po prvních dvou dnech konstatujeme, že Tenerife má skutečně úplně všechno. Kromě již výše uvedeného taky: dopravní zácpy, calimu, mlhy, černé mraky a déšť v horách. Venkov je posetý množstvím dost nevábně a zanedbaně působících stavení, kůlen, přístřešků, stodol a chatrčí, které byly/jsou postupně „ad hoc“ přistavovány a dostavovány čímkoli, co bylo/je právě po ruce. Tyto často neomítnuté a leckdy i po desetiletích nedodělané stavební počiny venkov poměrně významnou měrou hyzdí. 
Kromě toho v krajině trčí taky spousta plechových skladů, betonových nádrží na vodu, rozbořené ruiny a zídky, hromady hlíny, kamení, plevele, sutin, vyřazeného a rozlámaného nábytku, plastových obalů, barelů, kanystrů a nejrůznějšího šuntu vyházeného z domácností 🙈. Leckde vlají cáry rozervaných „hadráků“, jak říkáme plantážím banánovníků a zeleniny chráněným konstrukcemi potaženými ze všech stran řídkou režnou tkaninou, která pod náporem slunce a vichrů velice brzo degraduje, takže spousta plantáží připomíná spíš zbytky vojenských lazaretů. Na mnoha plochách neudržovaná vegetace působí chaotickým dojmem. A těch billboardů…🙈 (na Lanzarote billboardy nemáme vůbec). 
A pak jsme dorazili do penziónu „Lo mejor de la Montaña, Vista Bonita“, který jsme si zarezervovali přes Booking.com. Jak už název napovídá, mělo se jednat o „Nejlepší vyhlídku z hory“. Majitelé nemohli zvolit trefnější název 🤣. Přijeli jsme až za tmy, takže varování majitelky, „abychom se nevyděsili“, jsme v plné míře docenili až druhý den ráno, poté co jsme roztáhli okenní závěsy útulného a pěkně zařízeného apartmánu v prvním patře. Ostatně, posuďte sami… 🤣 
Pár líbezných zákoutí vybízejících k posezení se šálkem kávy, anebo sklenkou vína…
Zeptali jsme se majitelů, zda nemají pocit, že jim ten čurbes všude kolem domu kazí kšeft. A dozvěděli jsme se, že jejich „byznys plán“ spočívá v kombinaci ubytovacích služeb s autoservisem 😮 🙈.
Z těchto a mnoha dalších důvodů se španělská vláda snaží různými dotacemi a slevami aspoň částečně kompenzovat nižší životní úroveň Kanářanů.
V roce 2023 bylo vyčleněno 
Asi nemá cenu zmiňovat, že výběr 
Řeznictví
Porcované maso má totiž jeden zádrhel: 
Co se týče 
Naproti tomu, 
Dalšími položkami, na které jsme v Česku zvyklí a tady je prozatím opravdu neseženete, jsou: 
Tedy, pokud dorazíte patřičně brzy. Což současně znamená, že já s Vr. nemáme šanci nějaký kousek od Hilfigera, Gucci, Prada, Burberry, či Versace někdy klofnout. 
Trh má jednu drobnou slabinu – nejsou tam žádné zkušební kabinky, takže prodej probíhá stylem „ber, či neber“. Ovšem, vzhledem k cenám každý akceptuje, že to, co doma zjistí, že mu nesedí, použije jako prachovku, anebo na umytí auta 😆.
Kromě oblečení se tady prodává nábytek, peřiny, nádobí, knihy, lampy, DOKONCE bedýnky s použitým zednickým, či elektrikářským náčiním včetně lehce sešmajdaných pracovních bagančat!!! (škoda, že jsme to nevěděli dřív, kolik takových praktických bedýnek jsme mohli vyexpedovat 🤣), občas i ovoce a zelenina, prostě všechno možné.
Při našem pomalém rozjezdu do dne budeme asi rádi, když na nás zbude třeba vanička s jahodami. A i kdyby nezbyla ani ta, už jen informace, jak nakupovat sukně a kalhoty bez zkoušení, je tak famózní, že návštěva trhu měla smysl 😊.