Kde najít rozkvetlou třešeň?
By in

Kde najít rozkvetlou třešeň?

Na Lanzarote nikde. Její plody jsme zatím neviděli ani v supermarketu. Pro prvomájový polibek se tedy nabízí jako nejschůdnější varianta nejbližší palma. Pokud byste toužili po lehce extravagantnějším zážitku, můžete si udělat třeba výlet do 

  • Kaktusové zahrady (Jardín de Cactus) v Guatize. Autorem byl – kdo jiný než César Manrique – a v prostředí jakéhosi přírodního amfiteátru si tady můžete prohlédnout 1400 exemplářů 1000 druhů kaktusů z celého světa. Vzhledem k obrovské rozmanitosti tvarů, barev i velikostí není problém najít takový, u kterého či pod kterým byste se chtěli políbit. Dominantu zahrady tvoří větrný mlýn, ve kterém je útulná kavárna.

V okolí Guatizy můžete navštívit ještě další zajímavosti, např.:

  • šedočerné útvary ze sopečné horniny zvané Rofera Antigua a připomínající zříceniny hradů či fantaskní příbytky troglodytů při silnici do Tesequite, které někoho nadchnou a jiného vůbec ne;
  • povrchový lom Mystic Hole kousek od benzínové stanice před Guatizou;
  • několik přírodních bazénků (piscinas naturales) s mořskou vodou v lávových skalkách lemujících pobřeží mezi osadami Los Cocoteros a Charco del Palo.

No, a co se týče mne, jako ideální strom pro prvomájový polibek u mne ve zdejších podmínkách jednoznačně vítězí překrásný strom zvaný jacaranda pocházející ze Střední a Jižní Ameriky.

Život poté...
By in

Život poté...

Včera poprvé po 6 týdnech směli na hodinu vyrazit ven na procházku v patřičných odstupech kromě majitelů psů taky rodiče s dětmi. My – nemaje děti ani psa – zatím ne. Bylo až dojemné sledovat z balkonu skotačící děti s míči, koloběžkami a tříkolkami. A bylo taky trochu zvláštní pozorovat, jak se na pobřežní promenádu pomalu vrací život, neboť za těch 6 týdnů jsme mu zcela odvykli. 

Život poté si však někteří Španělé nejspíš představují jinak, než jaký bude ve skutečnosti. Ze stále většího počtu oken a balkonů visí velké nápisy:

Až to skončí, budeme se objímat o to víc
 ¡V létě si polibky a objetí vynahradíme! 
Zase budeme slavit, líbat se a objímat

Z nápisů čiší hluboký stesk Španělů po jejich zvyku na potkání se objímat i s jen letmými známými. Po týdnech vysedávání doma jen s nejbližší rodinou, bez jakéhokoli společenského vyžití a pouličních slavností musí trpět těžkým absťákem. Ke svým zvykům se ale nejspíš hned tak nevrátí, pokud vůbec. S Vr. máme teorii, že možná Španěle postihla epidemiie koronaviru tak těžce právě pro jejich neodolatelné nutkání při každé příležitosti se líbat (a předávat si bacily a viry)… A musíme přiznat, že určité „zvětšení osobní bubliny“, ke kterému teď – jak doufáme – dojde, velmi vítáme.

Na druhou stranu se nám bude trochu stýskat po úplně vylidněné městské pláži, kterou už takto asi neuvidíme.

Ale jinak už se nemůžeme dočkat, až Vr. odloží dalekohled, já knihy a zástěru, navlékneme zase montérky + naše pověstné sněhobílé košile a vyrazíme do Maguezu dokončit plot.

Nebudeme se rozčilovat ani hroutit
By in

Nebudeme se rozčilovat ani hroutit

Když jsme obdrželi konečné plány domu schválené Kolegiem architektů na Lanzarote jako garantem toho, že jsou v pořádku a obsahují vše, co mají, zjistil Vr. letmým pohledem, že na nich chybí např. odtokový kanálek na dešťovou vodu v nezastřešeném patiu a dále jakýkoli vstup v podobě schodů do zemědělské části zahrady, která je v projektu oddělena od domu 120 cm vysokou nikde nepřerušenou zídkou. Takové detaily, jako nesmyslný výklenek ve sprchovém koutu, který nemá žádné opodstatnění, anebo skutečnost, že dvě z pěti oken, která měla být od země, jsou zakreslena ve výšce 90 cm nad podlahou aniž to s námi kdokoli projednal, už neřešíme. Jsme rozhodnuti zabývat se všemi těmito věcmi až za pochodu v průběhu stavby, jinak bychom se nikdy nepohnuli z místa. A konečně jsme taky v celé šíři pochopili, co měli zřejmě Rosa s Juanem na mysli, když si před časem během jednoho rozhovoru povzdechli: „My jsme původně chtěli úplně jinej dům, než jakej nakonec máme.“ 

Současně si zvykáme na specifika zdejší komunikace. Když vám například šéf stavební firmy či stavební dozor nechce odpovědět na otázku, prostě ji ignoruje tak dlouho, jak jen je to možné. Když ani poté nepolevíte v naléhání a už nelze dál dělat hluchého, zkusí ještě chvíli dělat hloupého, a vymlouvat se, že vaší otázce nerozumí. Vy mezitím vymýšlíte další a další variace dotazu. Pokud se domníváte, že vina je částečně v naší omezené znalosti španělštiny, tak tím to asi nebude protože na otázkách typu: „Můžete vypracovat harmonogram jednotlivých etap výstavby?“ či „Kde bude čistička odpadních vod?“ není čemu nerozumět…

Arrecife: za pobřežní promenádou
By in

Arrecife: za pobřežní promenádou

Při našich ilegálních procházkách po Arrecife volíme pokud možno úzké a jednosměrné uličky, abychom minimalizovali riziko střetu s policejní hlídkou. Ty nás často zavedou do míst, která byste na Kanárské ostrovy asi netipovali a kam turisté nedorazí. Ale je-li něco pro Arrecife opravdu typické, pak to nejsou několikapatrové výstavní domy s terasami na pobřežní promenádě, ale právě tyto omšelé přízemní domky s nízko posazenými okny i dveřmi a miniaturními patii z ulice.

Stav domů hned v druhé frontě za promenádou je poměrně jasným důkazem ústupu dobrých časů ještě v době před nástupem krize vyvolané koronavirem. Jak to asi bude vypadat po ní?



Klady výjimečného stavu
By in

Klady výjimečného stavu

Já, například, jsem se díky nemožnosti jiných aktivit naučila opravdu dobře upravovat ryby a dále vyrobit houskový knedlík, kysané zelí a nejnověji obilné klíčky. Výroba všech vyjmenovaných potravin je daleko snadnější, než jsem čekala, a kdybych to věděla, tak jsem se pustila do jejich přípravy už dávno. Vzhledem k tomu, že se jedná vesměs o superzdravé součásti jídelníčku, doufáme, že nám zajistí zdraví a dlouhověkost (na zdravotnictví tady spoléhat nelze).

Ani Vr. nezahálí a rovněž se snaží využít čas ke svému fyzickému i duševnímu rozvoji. Díky každodennímu pilnému studiu nejrůznějších webových stránek věnovaných automobilům, motorkám a jízdním kolům by se mohl bez obav zúčastnit jakékoli vědomostní soutěže o této tématice a jistojistě by ji vyhrál. O jeho péči o fyzickou kondici výmluvně vypovídají fotky.



Pozn.: Poslední fotka byla pořízena v nestřeženém okamžiku.   

Druhá smlouva s první firmou
By in

Druhá smlouva s první firmou

Ano, čtete správně. Po několika ještě horších zkušenostech jsme se vrátili k první firmě. Už se navzájem známe, víme, co od sebe navzájem čekat a na co si dát pozor. Obě strany jsme se poučily a leccos si vyjasnily, takže by to mohlo být takové pěkné manželství z rozumu, které snad vydrží těch 10 měsíců, které máme ve smlouvě uvedené jako dobu výstavby.

Už máme taky vyrobenou ceduli s veškerými údaji o stavbě, která bude umístěna na staveništi. Když jsme ten kus polypropylénu poprvé uviděli, pocítili jsme silné dojetí. 

Než se bude moct skutečně začít stavět, musí stavební firma ještě oplotit stavební pozemek, vytvořit plán bezpečnosti práce a hlavně: provést tzv. Acta de replanteo, nebo-li vyznačení půdorysu domu vápnem na hlíně. Tento pojem všichni skloňují téměř s posvátnou úctou, jako by to byl nějaký náboženský obřad. K provedení uvedeného úkonu se na pozemku sejdou všichni, kteří mají co do činění se stavbou domu, včetně Miguela Všemocného (to jsme zvědaví, jak dlouho potrvá, než ho na pozemek dostaneme), budou zkoumat, zda je půdorys vyznačený správně, pak sepíší protokol, rozejdou se a bagrista vzápětí začne hloubit jámu pro základy domu, takže obrys rozvorá a nezbude po něm ani stopa. 😊

Zpátky do Česka...
By in

Zpátky do Česka...

… už bychom se natrvalo v žádném případě vrátit nechtěli. Čímž reagujeme na celkem častý dotaz, který dostáváme. Takové věci, jako je česká příroda, pohled na Hradčany, procházky uličkami Starého města, české vánoce či české Velikonoce nám vůbec nechybí a ani v nejmenším se nám po nich nestýská. Při vzpomínkách na některé typicky české obrázky, jako je černo-šedo-bílé předjaří na venkově či období Dušiček, nás nezaplavují pocity nostalgie, ale naskakuje husí kůže.

Samotné nás překvapuje, jak snadno jsme se adaptovali na poměrně odlišné prostředí a jak rychle jsme se stali  doslova závislými na přítomnosti oceánu, jeho šumění a vůni, na slunci, modré obloze, teplu, malých bílých domcích a provinčním ospalém životním tempu. Poté, co jsme postupně škrtli všechny scénáře výstavby domu počínaje optimistickým přes realistický, pesimistický, černý a nakonec skončil v koši i ten naprosto katastrofický a stále se nic nedělo, postupně z nás spadlo veškeré napětí a my se uklidnili. Ostatně v těchto dnech stojí vše nejen v Maguezu a na Lanzarote, ale i v celém Španělsku, Evropě a v podstatě na celém světě. 

Snad jediná věc, kterou bychom tady uvítali, by byla možnost přes internet se občas podívat na nějaké české divadelní představení (kterých teď divadla na internetu zpřístupnila velké množství), anebo si koupit nějaký – třeba festivalový – film. Ale  protože autorská práva jsou v naprosté většině případů vázána na určité území a servery téměř neomylně poznají, že nejsme v Česku, tak máme v tomto ohledu smůlu. Prostě – kultura zatím není unijní, natož globální.

El Golfo: tady vládne oceán
By in

El Golfo: tady vládne oceán

Pozorným čtenářům určitě neunikne skutečnost, že jsem článek připravila už začátkem března. Pak jej převálcovaly daleko aktuálnější události, ale – uznejte sami – nedá se pořád a donekonečna psát jen o nejrůznějších restrikcích, počtu nakažených, případně mrtvých… 

  • El Golfo je malá vesnička na západním pobřeží ostrova, která má to štěstí (či smůlu), že v její bezprostřední blízkosti je několik zajímavostí, které si skoro žádný turista nechce nechat ujít před vyhlášením výjimečného stavu nechtěl nechat ujít a stejně tak tomu určitě bude i po jeho skončení. Tato původně rybářská osada dnes žije do 16. března 2020 žila prakticky výhradně z poskytování turistických služeb. Hlavní – a současně jedinou – ulici lemují z jedné strany restaurace, bary a penziony a z druhé bouřlivé moře, poskytující hostům pohledy, které se neomrzí ani v případě, že servírovaná ryba třeba za moc nestojí nestála.  
  • Zelená laguna uprostřed černé pláže lemovaná nezvykle zvrásněnou skalní stěnou je při návštěvě El Golfo téměř povinnou zastávkou, stejně tak jako
  • Los Hervidores, dvě skalní jeskyně spojené tunelem, v nichž se tříští vlny. Zejména při bouřlivějším moři a za přílivu se jedná o velmi působivou podívanou.
  • Salinas de Janubio je rodinná manufaktura, která již víc než 100 let vyrábí tradičním způsobem pomocí vysoušení mořské vody sůl. V roce 2019 obdržel  její produkt Flor de Sal de Janubio Velkou zlatou medaili od Samosprávy Kanárských ostrovů (Gobierno de Canarias).
  • Pokud přijíždíte ze severu, nemůžete minout dva pěkně upravené kruhové objezdy – jeden se skulpturou velbloudí rodiny a další s mlýnem. 

A že časem někteří z vás přijedou – ať už ze severu či z jiné světové strany –  je jasné!!!

Na četníky a zloděje
By in

Na četníky a zloděje

Už čtvrtý týden žijeme v režimu výjimečného stavu a ním souvisejícího zákazu vycházení. Začíná to být dlouhé. Jediné tři legální důvody pro opuštění bytu jsou: nákup potravin, vynesení odpadků a vyvenčení psa (nemáme). Další ustanovení, které se velice striktně kontroluje zní, že z jedné domácnosti smí být venku vždy pouze jeden její člen. Výjimečný stav byl prodloužen nejméně do 26. dubna a je stále těžší udržet lidi v jejich domovech. Policie přitvrdila. My také.

Po druhém incidentu s policejní hlídkou jsme se rozhodli pojmout naše každodenní vycházky jako „bojovku“. V předsíni máme každý připraven baťůžek ve kterém je: pas, mobil, rouška, pár latexových rukavic, kreditka (důkaz, že jdeme na nákup v případě policejní kontroly cestou tam) a v celofánu zabalená krabička sáčkového čaje (pro případ kontroly cestou domů). Z domu vyrážíme každý jiným směrem. Jednotlivé bloky domů obcházíme vždy jeden zleva, druhý zprava a na křižovatkách vzájemně vizuálně kontrolujeme svou polohu, abychom se jeden druhému neztratili. Gesty se domlouváme na dalším postupu ulicemi tak, abychom každý šli stále jinudy. Tímto způsobem prozkoumáváme stále vzdálenější končiny Arrecife a doufáme, že ustanovení nezní tak, že smíte jít nakoupit pouze do nejbližšího obchodu. Pokuta za nedodržení pravidel činí 400 Eur.

Oprava počátečních omylů
By in

Oprava počátečních omylů

  • Španělé jsou hrdý, vášnivý, kultivovaný, vzdělaný a díky staletím katolické víry tradiční hodnoty vyznávající národ. No, pravda je, že vlastně nevíme, jak dalece jsou Lanzaroťané – čili conejeros – typičtí Španělé, protože velká část obyvatel má kořeny v Latinské Americe a další se považují za potomky původních obyvatel Guanche. Skutečností ale je, že místní obyvatelé kultivovaností zrovna nevynikají, tradiční hodnoty – soudě podle místní TV, rozhlasu, veřejných diskusí a prezentace lidí – jsou jim poměrně cizí a emoce, natož vášně, jimi ani v nejmenším necloumají. Na základě opakovaných vlastních zkušeností postupně zjišťujeme, že jsou sice veselí, přátelští a bezprostřední, ale současně naprosto neempatičtí, lhostejní až bezohlední. Těžko říct, zda proto, že nedomýšlejí důsledky svého jednání, unikají jim některé souvislosti, anebo jsou prostě sobečtí.
  • Pracovní nasazení je vlažné. Kéž by!!! Skutečnost překonala vše, na co jsme byli připraveni. Kromě července, srpna a září (léto), nepracuje skoro nikdo také celý prosinec až do 6. ledna včetně (vánoce), v únoru (karneval) a spousta lidí ani ve druhé polovině května a června (různé církevní svátky).
  • Obloha je stále blankytně modrá. Občas ráno či večer najednou padne hustá mlha a chvíli skoro není vidět ani na krok. Místní jsou ale mimořádně citliví na to, aby se tomuto jevu říkalo mlha, opakovaně nás opravují, že jsou to nízké mraky, mlha ani náhodou, ta prý na Lanzarote není nikdy. Skoro se zdá, jako by tady „mlha“ bylo sprosté slovo…
  • Nejchladnější měsíc je leden. Kdepak, jednoznačně březen.
  • Santander je renomovaná a fungující banka. Renomovaná snad, jinak jsou ale naše zkušenosti s ní zoufalé. Komunikace zdlouhavá a klopotná, stránky elektronického bankovnictví občas nefunkční a databáze údajů klientů obsahuje chyby, které nikdo ani po mnohonásobných urgencích neodstraní.