Galicie ve znamení katedrál
By in

Galicie ve znamení katedrál

Správním střediskem Galicie je Santiago de Compostela, do kterého v posledních letech v rámci svatojakubské pouti míří čím dál víc poutníků. Existuje celkem 12 různých tras z různých evropských měst a tedy různě dlouhých. Spousta účastníků jde jen určitý úsek, anebo si celou pouť rozvrhne do několika let. Jedná se o meditativní cestu, která v dnešní uspěchané, pragmatické a na hmotné statky zaměřené době rozhodně leckomu může pomoct srovnat si myšlenky, priority i život. O rostoucí popularitě svatojakubské cesty svědčí skutečnost, že v roce 2019 dorazilo do Santiaga téměř 350 000 poutníků. My jich letos cestou autem do Santiaga na posledních zhruba 50 km míjeli podél silnice stovky. A taky mikrobus firmy specializující se na „sběr a odvoz“  vyčerpaných poutníků, kterým došly síly a už nemohou dál po svých.

Cílem poutníků je uctít ostatky Jakuba Staršího, jednoho ze 12 apoštolů Ježíše Krista (Nazaretského). Historické prameny tvrdí, že Jakub Starší byl v roce 44 n.l. na příkaz Heroda Agrippy v Jeruzalémě sťat. Po dobytí Jeruzaléma Araby jeho ostatky údajně přenesli 3 mniši do místa v severním Španělsku, které jim označil roj jasných hvězd. Odtud název:  Santiago = Jakub, Compostela = pole hvězd.

Katedrála, ve které byly později ostatky Sv. Jakuba uloženy,  byla vysvěcena v roce 1211. V současnosti je to třetí nejvýznamnější křesťanské poutní místo po Římu a Jeruzalému. Tolik o katedrále stvořené lidským umem.

Na severním pobřeží Galicie můžete na Playa de las Catedrales spatřit úplně jinou, neméně impozantní katedrálu, kterou vytvořila pro změnu příroda. Oblouky „vytesané“ do skal příbojem mořských vln za milióny let jsou vysoké přes 30 m. Těžko říct, která ze dvou katedrál je působivější… 

Na internetu se dočtete, že za odlivu se k obloukům dostanete suchou nohou, tomu ale nevěřte. Pod skalními výtvory se sice dá procházet vlhkým pískem, autor textu však zapomněl dodat, že než se dostanete k samotné „katedrále“ budete muset skákat po kluzkých balvanech a místy se po kolena – případně až po pás – brodit mořem. Jak moc se namočíte bude záviset na míře vaší netrpělivosti počkat na skutečně nejnižší hladinu při odlivu. Každopádně, ten zážitek za to stojí!!!

 

Kam na dovolenou z Kanárských ostrovů?
By in

Kam na dovolenou z Kanárských ostrovů?

Třeba do Galicie. Tato provincie rozkládající se na severozápadním cípu Iberského poloostrova je oblíbenou výletní destinací Kanářanů. Hlavně proto, že příroda, rostlinstvo i počasí jsou ve srovnání s ostrovy „velmi exotické“, čili je tam oblá zvlněná krajina se spoustou zeleně, listnatých – zejména eukalyptových – lesů a luk, historická města, vlhké počasí a nižší teploty než na ostrovech. Navíc se tam s leteckou společností Binter dostanete za pár Euro. Tak jsme si řekli, že tam vyrazíme taky, když pro nic jiného, tak proto, že nás stále nedokončené okolí domu už trochu irituje. 

Na kouzlo Kanárských ostrovů jsme ovšem se steskem zavzpomínali ještě před výstupem z letadla v La Coruña, neboť poté, co jsme asi 15 minut klesali nekonečnou vrstvou oblaků a následně dosedli na runway, to jediné, co jsme z okénka spatřili, byly naprosto nezřetelné siluety letištních budov vystupující jako duchové z husté šedé mlhy. Takhle jsme si svou první dovolenou po víc než roce a půl nepředstavovali…

Nakonec ale bylo počasí v La Coruña v podstatě ideální – každé dopoledne obloze dominovaly hrozivé mraky navozující  dramatickou atmosféru, zatímco odpoledne přebralo vládu slunce na azurově modré obloze, takže jsme měli možnost poznat doslova město dvou tváří.

La Coruña je příjemné přímořské město s překrásnou pláží ve tvaru půlměsíce, typickými prosklenými fasádami domů a nejdelší přímořskou promenádou v Evropě v délce 13 km… která končí u fabriky na zpracování rybího odpadu, což vám celkový dojem naprosto spolehlivě pokazí, takže doporučuju dojít pouze k vyhlídce Okno do Atlantiku.

Jednou z mála skutečně historických památek je Torre de Hercules, jediný římský a současně nejstarší (jak se praví v průvodcích, ač tak nevypadá) funkční maják na světě.

Ostatní „prehistorické“ monumenty jsou součástí parku skulptur pod širou oblohou. 

Ironman Lanzarote 2022
By in

Ironman Lanzarote 2022

Minulou sobotu, 21. května 2022, se konal další – už 30. – ročník jednoho z nejobtížnějších světových Ironmanů. S Vr. jsme si v rámci fandění střihli část cyklotrasy v severní části ostrova se závodníky. Letos – na rozdíl od loňska – nebylo sice tak ukrutné vedro, ale ostrov bičovaly poryvy silného nárazového větru, takže jsme po pár kilometrech konstatovali, že si letos kluci a holky hrábnou hodně hluboko. A to jsme za sebou neměli 3,8 km v plavání 😀.

Nejlepšího celkového času 8 hodin 40 minut dosáhl Belgičan Kenneth Vandendriessche. V kategorii žen se na prvním místě umístila Britka Lydia Dant s časem 9 hodin 37 minut. Oba vítězové se shodou okolností narodili ve stejném roce.

Pro ty, co zvažují, že se vystěhují...
By in

Pro ty, co zvažují, že se vystěhují...

Milí přátelé, tento příspěvek je motivovaný skutečností, že v poslední době dostáváme čím dál víc dotazů od dvojic i rodin na konkrétní podmínky života na Lanzarote – potažmo na Kanárských ostrovech –  s douškou, že vážně uvažují o vystěhování z Česka. Pro zájemce o život na Lanzarote tedy stručně zrekupituluju různé informace, které už jsem v různých příspěvcích uvedla dříve a pár dalších, které nejspíš ještě nezazněly. Kdo má zájem o detailnější informace – např. o zdravotní péči, ekonomické situaci, kulturních akcích, historickém pozadí, kulturním zázemí, etnickém složení apod., může si prolistovat historii článků našeho tříletého blogu.

Co se týče zboží, najdete na Lanzarote prakticky všechno, na co jste zvyklí, od potravin přes oblečení,  sportovní potřeby (kromě lyží a snowboardů, ale např. péřové dámské bundy s kožešinkou se tu prodávají 😀), či auta. Pravda, většina světoznámých módních značek, jako např. Chanell, Vuitton či Westwood, tady své obchody nemá, ale např. kosmetiku Dior koupíte bez problému. Spotřební elektroniky je lehce menší výběr než v Česku a zejména jiné značky, než na které jsme zvyklí, ale přístroje pečou, chladí, myjí, či hrají stejně dobře. Ceny jsou srovnatelné s Českem, byť některé druhý zboží jsou trochu lacinější a jiné o trochu dražší.

Služby fungují a ceny jsou podobné. Jediné, co trochu pokulhává, je státní zdravotnictví, čímž nemám na mysli ani tak kvalitu péče (byť s českou se srovnávat nedá!), ale velmi dlouhé objednací lhůty. (V případě vystěhování je zapotřebí si zařídit u české zdravotní pojišťovny možnost čerpání státem hrazené zdravotní péčie jak ve Španělsku, tak v Česku.) Můžete ale také využívat služeb soukromých klinik, kterých je tady několik a které vás většinou objednají na vyšetření do týdne. Za vyšetření zaplatíte standardně 90 – 100 Eur. 

Možnosti zaměstnání jsou VELMI omezené a většina pracovních míst je v sektoru turistického průmyslu. Další v současné době perspektivní skupinu tvoří různé profese ve stavebnictví, neboť tady v současné době panuje stavební boom. Ovšem zdaleka ne každá stavební firma je solidní, platí mzdy včas a odvádí za zaměstnance sociální platby. Pro získání většiny zaměstnání je absolutně zásadní aspoň průměrná znalost španělštiny, protože místní  – pokud vůbec mluví anglicky – tak povětšinou jen lámaně. Naproti tomu, digitálním nomádům nabízí náš ostrov asi ideální zázemí. 

Průmysl – kromě turistického, malých agrofarem a potravinářských provozů  (pekárny, zpracování ryb, výroba kozích sýrů) a výroby stavebních materiálů – tady neexistuje, všechno se dováží.

Nezaměstnanost dosahovala v době covidové 80 % ! V současnosti se situace výrazně zlepšila, nikdo ale neví, jak dlouho vydrží příliv turistů, i vzhledem k válce, ceně energií a inflaci, které lidem zásadním způsobem zvýší životní náklady a těžko říct, zda stále budou mít na dovolenou…

Úroveň školství neznáme, ale podle všeho nijak vysoká, protože každý rodič, který si to může dovolit, posílá své děti počínaje střední školou minimálně na Gran Canarii a ještě lépe na „poloostrov“ (rozuměj do kontinentálního Španělska). Jediná odborná škola, která na Lanzarote existuje, je vyšší rehabilitační a ošetřovatelská, univerzita žádná. 

Bezpečnost je téměř 100%. Jedinými oblastmi vyšší kriminality (vloupání, napadení) jsou Arrecife a turistická centra Playa Honda, Puerto Carmen, Playa Blanca. Většina pracovních míst a tedy i bydlení pro ty, co pracují, je taky přesně v těchto lokalitách. Zbytek ostrova je zcela bezpečný. Natolik, že lidé často nezamykají domy ani auta na ulicích.

Měsíční životní náklady pro dvojici jsou cca 1000 Eur (pokud nejste pravidelný návštěvník restaurací a barů), „průměrný“ příjem se pohybuje kolem 1500 – 1800 Eur. Jako v celé Evropě, i na Lanzarote se v minulém půlroce zvýšily ceny elektřiny (o 100%), pohonných hmot (o 30 % při započtení příspěvku státu 20 c/litr) i potravin (cca 30 %). Nezanedbatelnou výhodou je, že nic neprotopíte.

Nájemní bydlení se údajně dá sehnat od cca 500 Eur bez energií a služeb (+200 – 300 Eur), ale takových bytů je málo, protože místní v zásadě nemají o dlouhodobý pronájem zájem, raději pronajímají krátkodobě, což jim vynáší výrazně víc. Aby vám majitel byt pronajal, vyžaduje buď předložení dlouhodobé pracovní smlouvy a uzavřeného sociálního pojištění, anebo výpisu z účtu se zůstatkem v řádu desetitisíců Eur.

Ceny nemovitostí začínají na cca 100 000 Eur (maličké, staré či vyžadující rekonstrukci). Standardní byt či dům pod 200 000 – 300 000 Eur nekoupíte a uvedenou sumu by zájemci měli mít k dispozici, protože ze standardní  mzdy (mezd) se při odečtení životních nákladů podle našeho názoru nedá na Lanzarote taková suma během produktivního života našetřit.

Profesionálům, těm je hej...
By in

Profesionálům, těm je hej...

Dnes bude řeč o zdejších zahrádkářích a jednom velice speciálním ustanovení. Před třemi roky, když jsme se poprvé začali zajímat o likvidaci plevele a ostnatých keřů aulagy na našem pozemku, několik sousedů nám poradilo, že nejlepší výsledky přináší postřik totálním herbicidem a taky, že takový postřik si musíme objednat u profesionála, který disponuje průkazkou získanou po absolvování rozsáhlého školení. Průkazka umožňuje zakoupit typ a koncentraci zahradní chemie, kterou nám – amatérům – neprodají. Připadalo nám to sice jako trochu nepohodlné, ale celkem logické pravidlo, vzhledem k tomu, že celý ostrov byl před lety vyhlášen biosférickou rezervací.

Letos se úkol vymýtit plevel stal urgentní a já se vypravila do místní zahradnické prodejny. K mému překvapení mi tam prodavač bez mrknutí oka prodal 1/2 litrovou láhev totálního herbicidu, aniž chtěl vidět jakýkoli průkaz, že jsem způsobilá s tímto jedem zacházet. Na můj dotaz „Jak to?“ odvětil, že se jedná o herbicid pro „amatéry“. Což ve mně okamžitě vyvolalo pochybnosti o jeho účinnosti a podrobila jsem prodavače křížovému výslechu. Netrvalo dlouho a prodavač, nezvyklý na tak intenzívní vyptávání, kapituloval, odemkl skládek agrochemie pro „profesionály“, pustil mě dovnitř a nechal mě porovnat etikety přípravků pro „laiky“ a „profesionály“. A víte, jaký byl výsledek mého šetření, přátelé? Agrochemie pro obě skupiny zahrádkářů má ZCELA totožné složení i koncentraci jak u půllitrových, tak i litrových balení! Jediný rozdíl je v tom, že „amatér“ si smí zakoupit pouze půllitrovou láhev. Těch si ovšem může zakoupit neomezený počet… 😉

Skandální zpráva o počasí
By in

Skandální zpráva o počasí

Po necelých třech letech pobytu na Lanzarote jsme si postupně opravili původní představy o zdejším počasí, se kterými jsme sem přijeli. Těžko říct, zda se počasí mění v důsledku globálních klimatických změn či „chemtrails“, jak je přesvědčeno mnoho místních. Jedno je jisté, zdejší počasí v posledních dvou letech není co bývalo a domácí houfně hořekují, že za padesát let „něco takového“ nezažili.

1) Není pravda, že prší jen 2 – 4x ročně, ale mnohem víckrát. Navíc to většinou není déšť, jaký známe z Česka, ale průtrž mračen podobající se potopě, která přiměla Noea postavit archu. 

2) Není tady ani pořád chladno po celé zimní období ani stále horko po celé letní období. Uprostřed zimy můžete klidně zažít celé týdny horkých letních dní, a naproti tomu v létě zase týdny chladna, zatažené oblohy a neustálého vichru, kdy se truť teploměru nevyšplhá nad 20-22°C. 

3) Calima (jev vznikající jako důsledek horkého větru z jihovýchodu, který přináší jemný písek ze Sahary, kdy se viditelnost sníží na minimum a špatně se dýchá) už nepřichází vždy jen 2 x ročně v únoru a srpnu, ale může přijít úplně jindy i častěji.  

4) Vůbec neplatí, že vítr vane vždy jen ze severu, byť je to směr převažující. 

Jediné, co tedy lze říct o zdejším počasí zcela spolehlivě je to, že v kterýkoli den roku může být prakticky jakkoli: sucho, déšť, větrno, bezvětří, horko anebo zima… 😉