Kanárské ostrovy jsou jedním z posledních tří evropských teritorií, kde jsou kohoutí zápasy dodnes legální 😲  (dalšími dvěma jsou Andaluzie a bývalý francouzský region Nord-Pas-de-Calais). Trochu šokující informace, že?

Španělský parlament v roce 2022 přijal nový zákon na ochranu zvířat, což s největší pravděpodobností znamená, že dny této kruté a dost odporné zábavy jsou zřejmě i tady sečteny, byť její zastánci zatím stále vzdorují. Předtím, v roce 1991, totiž parlament Kanárských ostrovů schválil jiný zákon typu „chytrá horákyně“, který na jedné straně zakazoval používání zvířat pro zápasy, představení a obřady, kde jsou vystavena špatnému zacházení a utrpení, současně však stanovil výjimku pro kohoutí zápasy v oblastech, kde mají tradici 🤨… což jsou právě Kanárské ostrovy. Kohoutí zápasy se tady pořádají už více než 200 let. Většina Lanzaroťanů dnes prý zastává názor, že tato zábava uspokojující nejnižší lidské pudy, je známkou barbarství a necivilizovanosti.V jednu chvíli to vypadalo, že se tady opravdu už dlouhá léta žádné krvavé divadlo nekoná. Všichni místní, se kterými jsem mluvila, svorně tvrdili, že „opravdu nic takového“… dokonce i v Teguise, které bývalo kohoutími zápasy vyhlášené, můj dotaz některé pobouřil a jiní mi se shovívavým úsměvem vysvětlovali, že to „bývalo kdysi dávno“.

A pak jsem se víceméně náhodou ocitla u domu, kde bývala kohoutí aréna a… ukázalo se, že vůbec není „bývalá“. 

Chlapík, co mi otevřel, byl zprvu trochu podezíravý („samozřejmě, že je to legální, ale…“). Až když jsem ho třikrát ujistila, že nepatřím k žádnému spolku ochránců zvířat, a slíbila, že nebudu fotit (a proč vlastně ne, když je to legální?), pustil mě dál a ukázal mi velkou místnost s arénou potaženou zeleným suknem i celé zázemí s kohoutími klecemi. Přitom pořád zdůrazňoval, jak moc chovatelé své kohouty milují, a jak láskyplně se o ně starají 🤑. V minulosti sehrávali u kohoutích zápasů důležitou roli také holubi (proto se možná dodnes těší tak mimořádné oblibě, což je kapitola sama pro sebe). Milovníci, tohoto „sportu“, kteří neměli možnost do arény přijít osobně, se shromažďovali v holubnících a čekali, až holubi přinesou zprávu o vítězi zápasu 😉… já vím, přátelé, že to zní jako ze středověku.

Každopádně, když jsme se loučili, poctil mě správce kohoutí arény v Teguise velkou důvěrou 😂 – prozradil mi, že zápasy se konají každou sobotu, a pozval mě, ať si to někdy přijdu „užít“, podívaná prý stojí za to.