Několik zcela nepodstatných, nicméně...
By in

Několik zcela nepodstatných, nicméně...

… mírně frustrujících poznámek k pár posledním příspěvkům:

1) Kohout Harry se zatím k mému návrhu, aby si pospal, NEVYJÁDŘIL a stále začíná svou hudební produkci za hluboké tmy jako dřív (bez ohledu na snížený příděl zrní 😆).

2) V zahradnictví  prodávají svazek 100 ks cibule sazečky zhruba 2x VĚTŠÍ, než mé sazenice na poli experimentálního statku, které z posledních sil bojují o přežití v těžké jílovité hlíně. (Kamarádka pronesla provokativní názor, že činnost statku možná spočívá v experimentování, v jak mizerné hlíně ještě rostlina přežije 😂)

3) Organizátoři festivalu Saborea na svých internetových stránkách slibují, že pokud vám zbyly na digitálním náramku nějaké nespotřebované peníze, můžete pomocí webové stránky zažádat o jejich vrácení na účet. Nikdo vás ale neupozorní, že na to máte POUHÝCH 24 hodin po skončení festivalu a že budete muset vyplnit DLOOOUHATÁNSKÝ formulář se spoustou údajů (kde snad chybí jen číslo bot jaké nosíte), takže po 5 minutách vyplňování (kdy zdaleka nejste u konce) začnete organizátora podezírat, zda jeho cílem není vás odrovnat a odradit… A to tedy zrovna ne!!!

4) Sousedka Rita si našla nového partnera. Vr. s obavou v hlase zmínil, že si není jistý, zda kromě jiných věcí nevykládal z auta taky NĚJAKÉ PTÁKY…🙈

5) Minulý týden jsme absolvovali lékařskou konzultaci v rámci prevence karcinomu tlustého střeva. Poté se s námi lékařka rozloučila se slovy, že se vidíme naposledy, neboť z důvodu POKROČILÉHO VĚKU NÁS TÍMTO  VYŘAZUJE  ze španělského státního systému preventivních vyšetření 😉.

Šampionát v přípravě koktejlů
By in

Šampionát v přípravě koktejlů

Ve Španělsku mají prý největší počet barů na světě na obyvatele. Současně je zde taky k dispozici velký výběr surovin a ingrediencí pro přípravu koktejlů. Navíc místní barmani se vyznačují smyslem pro vytváření nevšedních kombinací a magických chutí koktejlů.

Lanzarote letos od 1. do 6. prosince hostilo nejlepší barmany z celého Španělska, aby v barech dvou provincií Tías a San Bartolomé – předvedli své umění a kreativitu. Kromě klasických disciplin byla jeho součástí taky příprava koktejlů s využitím akrobatických prvků.

O tom, že v míchání koktejlů není Španělsko žádným nováčkem svědčí skutečnost, že se jednalo už o 69. ročník tohoto celostátního šampionátu.

Někdy stačí jen počkat
By in

Někdy stačí jen počkat

… jako třeba v případě holubníku souseda Dominga. Několik měsíců jsme ho přemlouvali, ať se té havěti zbaví a najde si jinou zálibu, zásobovali ho články o nemocech, které holubi přenášejí, a seznamovali ho se zdravotními riziky, která hrozí jeho malé dcerce. Domingo našemu nátlaku sveřepě odolával, argumentoval kanárskými tradicemi, osvědčením od veterináře a mával nám před očima legitimací spolku holubářů.

Dokonce se v jedné slabé chvilce nabídl, že pakliže jeho milovaní holoubci pokálí náš majetek, přijde škodu odstranit. Tak velká byla jeho láska k těm potvorám.

Doufaje, že ho udoláme jeho vlastní zbraní, začali jsme mu pravidelně telefonovat kdykoli jsme na terase, okně, autě či jinde našli  holubí plkanec s tím, aby to laskavě přišel umýt a vydezinfikovat. Po čase začala Domingova ochota postupně uvadat a dokonce se občas  vzpouzel s námitkou, jak víme, že to byl pravě jeho holub 😃. Nakonec ale vždycky přišel a tu spoušť uklidil.A pak jednoho dne zmizeli holubi 🤗 i soused. A za pár dní jsme se dozvěděli, že Domingo se od své ženy odstěhoval, prý proto, že se s ní nedalo vydržet. Takže nakonec za vyřešení problému s holuby vděčíme jí 😄.

DÍKY MOC, RITO!!! 👏👏👏

Máme nového souseda
By in

Máme nového souseda

Oč je menší, o to hlasitější. Své „pěvecké“ vystoupení zahajuje den co den DÁVNO před úsvitem 🙈. Ano, přátelé, uhodli jste – hulič Blaž, co bydlí přes ulici, si ke svým dvěma psům pořídil ještě kohouta. Ten nejen, že začíná kokrhat daleko dřív, než všichni ostatní v Maguezu, ale i dřív než jakýkoli jiný kohout, kterého jsme s Vr. v životě viděli a slyšeli. Některé dny navíc prokokrhá v desetivteřinových intervalech až do večera (Vr. k tomu poznamenává, že je nejspíš stejně zhulený jako jeho majitel 😃).

Jednoho rána jsem se rozhodla, že za Blažem zajdu a zeptám se, co by se dalo dělat 🤔, aby jeho kohout „držel zobák“ aspoň do nějaké únosné hodiny pro vstávání (např. 8 – 9).

Blaž byl mou prosbou nefalšovaně zaskočený, o čemž svědčí jeho reakce, že „KOHOUT JE PŘECE K TOMU, ABY SVÝM ZPĚVEM PŘI ROZEDNĚNÍ BUDIL LIDI DO PRÁCE!“ 😲 Na takový argument se těžko hledají protiargumenty... snad jen: Poslyš Blaž, ale tvůj kohout skřehotá už dvě hodiny před rozedněním a navíc ani ty, ani my přece do práce nechodíme!

Blaž namítá, že jeho kohout není ve vesnici jediný… Ale jednoznačně nejblíž – čili nejhlasitější – a začíná nejdřív, já na to. 

Blaž mění taktiku a podivuje se, jak je možné, že tak moderní dům, jako je náš, není dostatečně odizolovaný proti „ptačímu zpěvu“… Zkrátka naše diskuse se  odvíjí podobnými zákruty, jako dredy na jeho hlavě.Protože je ale Blaž zgruntu hodný chlap, nakonec navrhuje, že to s Harrym (tak se kohout jmenuje) probere a zjistí, co si o mém návrhu myslí on. Popřípadě mu sníží dávky zrní, aby nebyl tak bujný. 😂

Gastronomický festival Saborea
By in

Gastronomický festival Saborea

… se pořádá každý rok poslední listopadový víkend v bývalém hlavním městě ostrova (Villa de) Teguise.

Letos se koná už XI. ročník, kterého se účastní 38 restaurací, 8 gastro hotelů, 4 sýrárny, 17 vinařství a 44 výrobců cukrovinek.Vstup je zdarma, konzumace se platí buď papírovými kupony, anebo prostřednictvím digináramků, které můžete dobíjet. Ochutnávkové porce stojí mezi 2 – 4 €, sklenka vína 3 €. S první objednávkou vína si rovněž za 1 € koupíte nevratnou sklenici s emblémem Lanzarote.

Festival je moc pěkně organizovaný, prezentace jednotlivých podniků působivé, nechybí ani živá muzika hrající podmanivé rytmy, které povzbuzují návštěvníky k tanci (a tudíž rychlejšímu trávení).

Potkali jsme tu prakticky všechny sousedy; komické bylo, že s některými jsme se v prvním okamžiku navzájem nepoznali, neb na festival jsme se všichni „vyfikli“, zatímco Maguezu chodíme v „pracovním“ 😂.

A poznámka na konec – zdá se, že i sem už dorazil věhlas českých chlebíčků 😁.

Velkopěstitelka cibule
By in

Velkopěstitelka cibule

Experimentální zemědělská farma (Granja agrícola experimental) v Tahiche se zabývá zkoumáním vzorků zemědělských plodin, určováním škůdců, či typu plísně u napadenych rostlin (moc úspěšní v tom nejsou 😉), pořádáním kurzů o pěstování různých druhů rostlin a jejich ochrany a taky distribucí semen či sazenic určitých druhů zeleniny zájemcům,  kteří se zaregistrují. Což jsem udělala. Seznam prací na naší zahradě se totiž scvrkl na několik málo periodických položek (vyplít, zalít, odstranit nadprodukci nových výhonků), které hravě zvládám, takže vítám další činnosti, které obohatí můj denní rozvrh. Letos na podzim nabízí farma semena cibule. Objednala jsem si nejmenší možné množství 1/4  libry, z čehož prý vzejde 400 – 500 sazenic 🤩. Konečně! se tedy stanu platnou členkou zdejšího směnného obchodu a ještě k tomu s velmi hodnotnou komoditou, protože zdravá – rozuměj nenahnilá – cibule je tady poměrně vzácná.

Farma poskytne semena, úsek pole i picón a jeho pracovníci budou semena zavlažovat. Jediným úkolem „pachtýře“ je pravidelně vytrhávat plevel. Tak mi bylo řečeno v kanceláři.

Den poté, co jsem obdržela SMSku, že semena jsou k dispozici, vyrazila jsem na farmu převzít svůj řádek č. 84; „vystajlovaná“ jak ze žurnálu, neb jsem poté měla spicha s kámoškou v kavárně.

Až na poli jsem zjistila, že mi v kanceláři zapomněli sdělit jednu podstatnou informaci: že totiž semena si musí každý vlastnoručně zasadit 😲 a předtím si ještě připravit půdu, tj. vyčistit ji od kamenů, uhrabat hlínu (žádná zemina, či ornice, fakt hlína 🙈) do roviny a na ni navézt 10 cm picónu 😱.

Když mě v pestrobarevných šatičkách, na vysokých podpatcích, s korály na krku a hráběmi v rukou uviděli dva místní zemědělci, kteří taky zrovna přijeli osít své řádky, nemohli uvěřit vlastním očím. Vydrželi mě pozorovat asi 5 minut a pak se nabídli, že osejou i můj řádek (což jsem s velkým nadšením přijala 🙏) a doporučili mi, že na pole to chce jiný oděv 😂.Na oplátku jsem navrhla, že za týden vytrhám plevel i na jejich řádcích.

Takže teď mám každý týden cestu na nákup do Arrecife zpestřenou o malou rozcvičku na zdravém vzduchu při pletí mého řadku.

Pokud bych náhodou zapomněla, pravidelná připomínková SMSka z farmy to jistí.

Zase všude samý čurbes...
By in

Zase všude samý čurbes...

Dva dny po rezolutním a zcela definitivním zrušení „projektu altán“ Vr. ráno oblékl pracovní triko a šortky, rozmíchal si maltu a pustil se do vyzdívání prostoru mezi dvěma trámky pergoly. Já ani nedutala a jen zpoza záclony sledovala dění na terase, připravená nosit nápoje, běhat pro zapomenuté pracovní nářadí a případně být tím prvním na ráně, komu si Vr. postěžuje, či vynadá, kdyby se práce nedařila. Ale, kupodivu, dařila se.

Samozřejmě, od toho rána máme na terase už zase pytle s cementem 🙈, na bílé podlaze àla César Manrique cákance od malty a úlomky betonových bloků 🙈, v záhonech poházená prkna 🙈, v garáži piliny od prořezávání drážek v trámech 🙈 a v domě od všeho trochu, jak si chodíme do kuchyně pro pití.Jo, a samozřejmě, auto plné cementového prachu 🙈, protože většina pytlů netěsní. Nemilé, ale nutné déjavu, protože to není tak dávno, co jsme si výše uvedeného užili měrou vrchovatou a navzájem se ujišťovali, že už nikdy víc. Jenže, bez toho stavebního nepořádku a špíny, holt, altán mít nebudeme…

Každopádně, kromě ryze pracovních nastávají i humorné momenty, např. když v den zahájení stavby náhle ze šatních skříní zmizely duté tyče na ramínka. A – ejhle! – objevily se rozřezané na kousky a zabetonované v patě zdi budoucího altánu, coby odtokové kanálky 😂. 

Anebo, když ve snaze vychytat nejčastější směry větru jsme ze starých OSB desek stloukli jakousi maketu budoucího altánu a fotku rozeslali spoustě kamarádů. Až když od nich začaly chodit reakce typu: „Hezký! Ale nechtělo by to proříznout aspoň jedno malý okýnko?“, „Prima… neuvažovali jste o jiném materiálu?“, anebo „Super! A co takhle ty desky natřít?“ jsme pochopili, že náš provizorní výtvor považují zřejmě skoro všichni za finální verzi 😂, což nás do té doby ani na okamžik nenapadlo. 

Kde koupit asijské ingredience
By in

Kde koupit asijské ingredience

Kanárská kuchyně nevyniká velkou bohatostí chutí, ani rafinovanými kombinacemi, natož pikantností. Máte-li, přátelé, rádi asijskou kuchyni a občas ji zkoušíte připravit doma sami, až se jednou – tak jako my – přestěhujete na Lanzarote, budete pátrat, kde koupit nejrůznější ingredience pro vaše kulinářské výtvory. A budete to mít daleko snadnější než my, protože my už jsme pro vás průzkum trhu udělali: kromě „orientálních koutků“ v prodejnách Hyperdino existuje v Arrecife specializovaný obchod Suko Cash&Carry, který je se svými 650 m² největším asijským supermarketem na celých Kanárských ostrovech.

 

Seznamte se: Zuzka
By in

Seznamte se: Zuzka

Tato neobyčejně podnikavá osůbka žije na Lanzarote už přes 30 let a za tu dobu se jí podařilo zrealizovat několik úspěšných projektů. Poznali jsme ji hned při naší první „pracovní cestě“ na Lanzarote, kdy jsme hledali architekta, projektanta, stavební dozor, stavební firmu atd. A Zuzka byla – a stále je – partnerkou jednoho z architektů, se kterými jsme jednali. V té době se právě chystala otevřít malou restauraci Strava v centru Arrecife, takže nevěděla co dřív a neměla moc času. Její podnik Strava si za krátký čas získal velmi dobrá hodnocení na některých cestovatelských serverech, např. Tripadvisoru.Podruhé jsme na Zuzku narazili jako na majitelku obchůdku Algo Más, který sídlí v ulici (souběžná s Calle Real) a pokud se ocitnete v centru Arreife, vřele vám, přátelé, doporučujeme sem zajít, protože tady najdete na jednom místě širokou škálu typických lokálních dobrot, jako jsou džemy, medy, různé mojos a salsy, nakládaná zelenina, sýry, piva z místních minipivovarů a vína z místních vinic. Kromě toho taky přírodní kosmetiku a designové doplňky, jako náušnice, náramky, či klobouky. Obchůdek, mimo jiné, nabízí taky zahraniční vína a destiláty a dokonce pořádá ochutnávky.

Tím to ale nekončí. Dalším podnikem této mimořádně aktivní Češky je kavárna La Vela v areálu Marina. Ta – jako jediná na celém Lanzarote – nabízí značku italské exkluzivní kávy Tonino Lamborghini.

Zatím posledním podnikatelským projektem je dětský koutek El Timón hned vedle kavárny, kde se pořádají narozeninové oslavy.

Na některých projektech Zuzky se podílel taky Robert, další z Čechů, pro které se Lanzarote stalo druhým domovem. Ale o něm až jindy.

Troubit je zbytečné
By in

Troubit je zbytečné

Některé věci na Lanzarote, potažmo ve Španělsku hodně překvapí. 

Například hluchoněmý řidič motorky s tlumočníkem u okénka ITV (zdejší STK) a o chvíli později při odjezdu. Do té doby jsem netušila, že hluší mohou řídit auto, motorku i autobus (mimochodem, v Česku taky).