Když jsme obdrželi konečné plány domu schválené Kolegiem architektů na Lanzarote jako garantem toho, že jsou v pořádku a obsahují vše, co mají, zjistil Vr. letmým pohledem, že na nich chybí např. odtokový kanálek na dešťovou vodu v nezastřešeném patiu a dále jakýkoli vstup v podobě schodů do zemědělské části zahrady, která je v projektu oddělena od domu 120 cm vysokou nikde nepřerušenou zídkou. Takové detaily, jako nesmyslný výklenek ve sprchovém koutu, který nemá žádné opodstatnění, anebo skutečnost, že dvě z pěti oken, která měla být od země, jsou zakreslena ve výšce 90 cm nad podlahou aniž to s námi kdokoli projednal, už neřešíme. Jsme rozhodnuti zabývat se všemi těmito věcmi až za pochodu v průběhu stavby, jinak bychom se nikdy nepohnuli z místa. A konečně jsme taky v celé šíři pochopili, co měli zřejmě Rosa s Juanem na mysli, když si před časem během jednoho rozhovoru povzdechli: „My jsme původně chtěli úplně jinej dům, než jakej nakonec máme.“ 

Současně si zvykáme na specifika zdejší komunikace. Když vám například šéf stavební firmy či stavební dozor nechce odpovědět na otázku, prostě ji ignoruje tak dlouho, jak jen je to možné. Když ani poté nepolevíte v naléhání a už nelze dál dělat hluchého, zkusí ještě chvíli dělat hloupého, a vymlouvat se, že vaší otázce nerozumí. Vy mezitím vymýšlíte další a další variace dotazu. Pokud se domníváte, že vina je částečně v naší omezené znalosti španělštiny, tak tím to asi nebude protože na otázkách typu: „Můžete vypracovat harmonogram jednotlivých etap výstavby?“ či „Kde bude čistička odpadních vod?“ není čemu nerozumět…