... a nemají smysl pro humor...

... a nemají smysl pro humor...

… aneb kontrolní den na stavbě. Toho dne bylo na parcele rušno. Kromě 5 fasádníků dokončujících omítky a jednoho kameníka tvořícího zídku ještě stavitel Miguel, architekt Alejandro, stavební dozor Carlos (vida, on stále žije! 😊) a my dva.

První bod programu – přesně změření hranice mezi stavební a zemědělskou částí parcely – se musel odložit na jindy, neb Carlos si nepřivezl měřící přístroj, ač jsme ho o to velmi naléhavě žádali 😊

Druhý bod – parkoviště. Když Alejandro uviděl vybagrovaný prostor budoucího parkoviště a zídku, jen polkl a pak chvíli němě zíral. Poté prohlásil, že se zídka bude muset o půl metru snížit, aby nebyla vyšší než 120 cm, což je maximum povolené normativou. Carlos zareagoval, že v takovém případě hrozí riziko zřícení sousedovy zdi. Alejandro tedy navrhl zavézt zadní část parkoviště, aby nebylo vidět, jak je zídka vysoká, a ujistil nás, že hned po kolaudaci to znovu vybagrujeme a uděláme si přesně tak, jak budeme chtít. Vr. namítl, že parkoviště do kopce nechceme a nemůžeme za to, že příroda nedodržela normativu 😊. Nikdo se nezasmál, všichni jen divně koukali.

Druhý bod tedy zůstal nevyřešen a přešli jsme k dalšímu – jak se dostane traktor či bagr do zemědělské části zahrady, která má být podle projektu oddělena od domu souvislou zídkou vysokou 130 cm? Tady pro změnu Alejandro s Carlosem předvedli neuvěřitelný brainstorming a řešení našli prakticky okamžitě – stačí objedat jeřáb o patřičné nosnosti a bagr či traktor přes zídku „přenést“ 😊. Jak jednoduché!, že nás to nenapadlo… 

Poslední, co se mělo projednat, byla úroveň terénu kolem domu. Dozvěděli jsme se – s poukazem na normativu – že reliéf musí zůstat přesně tak, jak byl. Vr. – ve snaze ukázat v celé šíři tu bezbřehou absurditu – s vážnou tváří poznamenal, jaká škoda, že budeme muset naše francouzská okna do výše půl druhého metru zahrnout hlínou… Alejandro nejprve chvilku hleděl jako vyvoraná myš, evidentně zvažoval, zda je ten návrh míněn vážně, a nakonec z něho vypadlo jen „ale to nebude potřeba…“ 😊. Ani tentokrát nezazněl žádný smích a jedno je jisté, ironii ani nadsázku nikdo z nich nepochopil. Naopak, máme dojem, že z kontrolního dne všichni odjížděli přesvědčení, že ti dva Češi jsou trochu přihlouplí: některé zcela zřejmé věci s bagrem a podobně jim unikají a naši slavnou normativu ani po dvou letech ještě nepochopili…