Do školy s radostí

Takový je primární pocit zdejších školáků (a prý i většiny učitelů). Školy se soustředí na praktickou výuku praktických předmětů, nekladou přílišný důraz na teoretizování a memorování faktů, ponechávají žákům a studentům svobodu jak uchopit dané téma a  zpracovat projekt, dokážou nabídnout individuální plán, pokud student nestíhá. Prostě, školní tempo je tady takové „plážové“ a výkon a úspěch (resp. jejich absence) se neprožívají nikterak dramaticky.

Na druhou stranu, většina dětí tady začíná chodit do školky ve 3 letech a nejpozději ve 4 – 5 letech údajně už všechny znají písmena a číslice 😏.

Žáci jsou motivovaní ke studiu, nestresuje je představa drakonického zkoušení, po tělocviku jsou skutečně unavení, po přestávce dostatečně vyblbnutí.

Letní prázdniny začínají kolem poloviny června a končí v první polovině září, vánoční a velikonoční prázdniny trvají oboje zhruba 2 týdny. Sečteno a podtrženo tedy školní volno činí zhruba 4 měsíce, tj. 1/3 roku 😏.

Profese učitele tady má vysokou prestiž a je dobře placená. Učitelé na všech stupních jsou titulováni „profesor“ a na obsazení výuky jednotlivých předmětů pořádají školy konkurzy. Na jednu učitelskou pozici se většinou hlásí desítky odbornhě vzdělaných zájemců.