Sen o citrusové zahradě

… vzal za své. Po 4 letech intenzívní péče, pravidelného hnojení, zalívání, postřikování, omývání, přemlouvání a posléze klení, mi  jednoho rána došla trpělivost a téhož odpoledne jsem tři citrusové stromky vykopala.

Nebyly v té době prakticky o nic větší, než když jsme je sázeli.

Jediný rozdíl spočíval v tom, že jejich listy byly při likvidaci pokryté pavučinami škůdců, které se mi za celou dobu nepodařilo žádným způsobem odstranit. Navíc vítr roznášel nakažené, seschlé a napůl ohryzané listy po celé okrasné části zahrady, což mě čím dál víc štvalo a taky ve mně budilo narůstající obavy z přenosu.

Místní mi potvrdili, že pěstování citrusů je v tomto ohledu velmi svízelné a je nutné pravidelně a často  aplikovat postřiky vysoce koncentrovanými profesionálními insekticidy a fungicidy.

A na můj dotaz, zda nemůže docházet k tomu, že zdejší vítr pravidelně roznáší vzduchem nové škůdce jen souhlasně pokyvovali hlavou 🙈. Takže pěstování citrusů je tady prostě marnost nad marnost…

A tedy je mi záhadou 🤔, odkud se berou „chemicky neošetřené pomeranče“ na anglickou marmalade a pomerančovou kůru vyžadovanou pro výrobu některých sladkostí…