Přátelé, máme horkou a „zaručenou“ zprávu z dobře informovaného zdroje, že situace ohledně naší licence už je tak ostudná, že se kvůli ní tuto sobotu ! sejde Rada radnice a licenci nám vydá. To jen na okraj, abyste byli v obraze, jak napnutí budeme o tomto víkendu.
Ale jinak chci dnes napsat několik faktů o místním obyvatelstvu. Má se za to, že Lanzarote bylo – nejspíš díky své zeměpisné poloze blízko afrických břehů (vzdušnou čarou cca 130 km) prvním obydleným ostrovem Kanárského souostroví. Původní berberské obyvatelstvo se nazývalo „majos“, poté sem kolem roku 1100 př. n. l. připluli a usídlili se Féničané. Potomky obou etnik zde našel začátkem 14. století objevitel Kanárských ostrovů – janovský mořeplavec, dobrodruh a obchodník Lanceloto Malocello. Výrazem popularity této historické osobnosti je jeho jméno objevující se v názvech několika místních hotelů, internetového deníku Lancelot Digital, televizního kanálu Lancelot, anebo stejnojmenného obchodního domu s oděvy.
V současné době je Lanzarote se svými zhruba 150 tisíci obyvateli třetím nejlidnatějším ostrovem po Gran Canaria a Tenerife. Počet obyvatel se v posledních 30 letech výrazně zvýšil, z 50 % však za to vděčí přistěhovalcům. Největší podíl cizinců tvoří Britové, Maročané (zejména z oblasti Marokem okupované Západní Sahary), Italové, Latinoameričané, Rumuni a Němci. Celkově představují přistěhovalci jiné než španělské národnosti v současné době víc než 25 % veškerého obyvatelstva.
Vzhledem k mimořádné smůle v podobě souběhu dvou pohrom: dlouhotrvajícího sucha a sopečné činnosti během 18. století, které znamenaly naprostý úpadek ekonomiky, značná část obyvatelstva emigrovala do Jižní Ameriky, zejména Uruguaye, Argentiny, Venezuely a Kolumbie. Ironií osudu je, že v důsledku postupného zhoršování 
ekonomické i politické situace v 70. letech minulého století, se vnuci a pravnuci někdejších emigrantů začali houfně vracet zpátky na Lanzarote. I proto má mnoho dnešních obyvatel jinou než španělskou národnost.
Co se týče nás, cítíme se tady jako ryby ve vodě, protože díky mezinárodnímu složení obyvatelstva tady necítíme žádnou jazykovou bariéru, prakticky ve všech sférách života panuje velká tolerance a nikdo nás nepovažuje za „náplavky“.