… naproti tomu my o nich nevíme skoro nic – často nejsme schopni ani zjistit kde fyzicky sídlí…
Řeč je o španělských státních (i jiných) institucích a některých firmách. Vzhledem k tomu, že španělská státní správa je prakticky zcela digitalizovaná a totéž platí i o mnoha velkých a středních firmách v soukromém sektoru, často když vytočíte číslo nějaké firmy – namátkou třeba pojišťovny, či dodavatele vody – operátor hned vidí, jak se jmenujete, jaké je vaše identifikační číslo (obdoba RČ), kde bydlíte, jaké máte uzavřené pojistky, kdy mají výročí, kolik činil váš odběr minulý měsíc, a zřejmě i to, že za uzavíratele smlouvy Vratislava vyřizuje záležitosti manželka, takže se hned na úvod – aniž jste pronesli jediné slovo – ozve: „Hola Julia“…
Občas se nemůžete ubránit nechtěným reminiscencím na Orwellovy romány 😱.
Odměnou za odevzdání (nedobrovolné) svých údajů do databáze institucí vám je například to, že ve vozidle nemusíte vozit zelenou kartu (carta verde) k prokázání platného povinného ručení – pokud totiž nastane ten extrémně řídký případ, že vás zastaví silniční policie, po načtení registrační značky o vás vidí v počítači všechno. Taktéž jednou vystavená rezidenční karta (taky zelená – tarjeta verde) s uvedenou adresou se nemění, i když jste se od té doby několikrát přestěhovali – v počítači policie je prostě všechno.
Další místní specialitou ztěžující komunikaci s úřady z VAŠÍ STRANY je fakt, že mnoho institucí se ve skutečnosti nazývá jinak, než jak se jim říká. Pro příklad: zdejšímu dopravnímu inspektorátu NIKDO (včetně policie a úředníků radnice) neřekne jinak než Jefatura de Tráfico. Pod tímto názvem ho ovšem na internetu budete hledat zcela marně, protože oficiální název zní DGT, čili Dirección General de Tráfico…🤔