… než jeden vysavač. Sehnat na Lanzarote náhradní filtr je totiž velký problém. Existuje tady jen jediný prodejce náhradních filtrů, který je přímo ukázkovým příkladem toho, jak to dopadá, když ve vaší branži nemáte konkurenci.
První potíž je, že prodejna sídlí v přízemním bytě jednoho domu ve starém Arrecife. Ve stejném bytě je současně taky opravna domácích spotřebičů, z čehož vyplývá, že skladové prostory jsou zcela minimální. Proto firma prakticky nic nemá na skladě, tedy si všechno musíte objednat (a 100 % zaplatit předem). A pak dlouhé týdny při každé cestě do Arrecife zkoušet štěstí… protože prakticky VŽDY narazíte pouze na zamčené dveře, na kterých visí oznámení, proč je ten den výjimečně zavřeno: kvůli nemoci, z rodinných důvodů, kvůli nepředvídatelné překážce v práci, školení (???), nemoci dítěte, přejímce zboží, inventuře, anebo dovolené. Časem vás logicky napadne, že ten den, kdy jste si filtr objednali, byl zřejmě posledním, kdy prodejna a současně opravna ještě fungovala. V tom vás posléze začne utvrzovat i skutečnost, že před prodejnou nejen, že nikdy nepostává hlouček nespokojených zákazníků, ale vlastně se tam ani nikdy s nikým nepotkáte. Nad zamčenými dveřmi je cedulka s telefonním číslem, na které se čím dál usilovněji snažíte dovolat, ale ať voláte v kterýkoli den a hodinu, VŽDY odpoví jen záznamník, který vám nejprve poděkuje za zavolání a pak odříká standardní otevírací dobu, která však v praxi nefunguje 🙈.
Nakonec jsme se jednoho dne po další marné návštěvě na adrese prodejny při cestě domů konečně dovolali ŽIVÉHO prodavače 🤗. Sice už jsme byli 20 km od Arrecife, ale jeho ujištění, že filtr už přišel a on je ochoten v prodejně posečkat ještě půl hodiny, než dorazíme, bylo natolik motivující, že jsme se na nejbližším kruhovém objezdu otočili a vrátili se zpátky do Arrecife.
Prodejna se nachází v uzoučké jednosměrné uličce, kde se dá stát jen tak dlouho, než projíždí další auto. Vr. nechal zapnutý motor, já vběhla do prodejny doufaje, že jen popadnu filtr – který prodavač slíbil připravit na pult – a skočím zpátky do auta. Nebylo to tak. Prodavač mezitím zapomněl, o jaký kód filtru se jedná, takže se ho vydal hledat až po mém příchodu. Po 10 minutách, kdy se stále nevracel a venku troubilo už asi 5 aut, jsem do útrob skladu zavolala, že se vrátím o chvíli později.
To byl můj nejhorší nápad za poslední týden – prodavač se zhroutil. Obvinil mě, že jsem ho zcela nepřípustně vystresovala, že pod takovým tlakem pracovat nemůže, teď že už nenajde ve skladu vůbec nic a ať přijedu jindy. Když za mnou zamykal dveře, důrazně poznamenal, že „Zítra rozhodně ne!“, protože do rána se z toho šoku určitě nevzpamatuje. 😏