… tedy do Maguezu. Tak jsme, přátelé, podnikli další bleskovou cestu do Prahy. Pokud tipujete, že to bylo kvůli návštěvě rodiny, tak máte pravdu jen zčásti. Hlavním důvodem totiž bylo něco ÚPLNĚ JINÉHO, a to 21letá americká krasavice na 4 kolech, kterou tady Vr. zanechal a po dvou letech zjistil, že bez ní nemůže žít… Tak se pro ni vrátil, a já směla jet taky, pokud nebudu mít cestou nevhodné připomínky 😂, resp. ještě jinak – budu-li v pravidelných intervalech opěvovat Chevrolet Camaro, ve kterém se vezu.
Tedy tak činím, přestože mi odklopenou částí střechy (targa) fouká na hlavu, část podlážky u spolujezdce je z nějakého mně neznámého důvodu vyboulená nahoru (zřejmě je tam cosi nezbytného, co se nevešlo jinam), což výrazně zmenšuje prostor pro nohy, kvůli délce (491 cm) leckde nezaparkujeme a zezadu otravně burácí výfuky Magnaflow, které Vr. připadají „děsně cool“, protože zní jako 8-válec, ačkoli máme jen 6-válec 🤣.
Navíc… Vráťou nabídnutá trasa zněla zajímavě a barva vozu ladí s mým outfitem, tak to holt nějak vydržím. Mimochodem, přátelé, kde myslíte, že bude naše první zastávka?
