Taková velmoc v oblasti minipiovarů jako Česko Lanzarote není, ale dva tady taky máme.
Jeden z nich Nao sídlí v přístavní čtvrti Arrecife a vyrábí poměrně širokou škálu piv, která rozhodně nejsou určena pro chudáky – viz ceník ne restaurace, ale prodejny! v pravém horním rohu fotky lednice. Když vezmete v úvahu zdejší cenovou hladinu nápojů, je to docela řacha. Jen namátkou několik názvů piv, abyste se třeba mohli blýsknout mezi kámoši: Capitán, Mucho (IPA), Marinera, Black Patron (černé IPA, 7,5% alk.), Gloria či Maresía (s příměsí vinných bobulí Malvasía). Když jsem napsala, že nejsou pro chudáky, musím dodat, že nejsou ani pro Čechy, protože my máme obecně docela jinou představu o tom, jak má pivo chutnat.
A ještě poznámka: Bratr servírky, která má také na starosti prodej přes ulici, se oženil s Češkou a už 11 let žije v Poděbradech. Ale pivo nám levněji neprodala. 😊
Druhý minipivovar Malpeís sídlí v městečku Tinajo a vyrábí 3 druhy piva: Jable (světlý ale), Bermeja (polotmavé) a Rofe (tmavé). Začátky obou byly podobné tomu, jak začínala spousta českých minipivovarů – majitelé nejprve nějaký čas experimentovali s vařením piva v garáži, poté dali ochutnat několika přátelům a ti je přesvědčili, aby se do výroby piva pustili profesionálně. Cílem obou minipivovarů je sice vyrábět pivo z místních zdrojů, v současné době se však prakticky veškeré suroviny – slad, chmel i kvasnice – dovážejí z Belgie, Německa, USA a Velké Británie. Možná i proto si místní někdy dělají legraci, že prý „Jaká lanzarotská piva? Spíš belgická, protože jediné čím příspěje Lanzarote je voda.“ 😊
Otevírací doba pivnic obou pivovarů je pouze čtvrtek a pátek 12 – 15 a 18 – 22 a sobota 12 – 16 hodin. V Česku by za normální situace tak omezená otevírací doba neobstála, ale nyní na tom čeští zákazníci nejsou o moc líp…