Téměř bez nadsázky. Jsou šikovnější, vynalézavější a podnikavější než potomci zdejšího původního národa Guanche a nemají problémy s jazykem, protože rumunština je – tak jako španělština – románský jazyk. Jeden Rumun nám zaměřil kuchyň, druhý nám bude dělat sádrokartony a třetí rozvody vody a odpadů. Řemeslníci jsou fajn a ochotní, ale většina se jich zaklíná mantrou „udělám to tak, jak chcete“, ve které se skrývá velké nebezpečí. Například, instalatér Liviu…

Poté, co jsme společně probrali veškeré detaily instalace potrubí a on odsouhlasil naše představy, chystali jsme se nasednout do auta a zamířit domů. A já při loučení jen tak mimochodem poznamenala, že se vyplatilo věnovat rozvodům vody patřičný čas, abychom se vyvarovali chyb. Jeho nevzrušená reakce, že „jednu velkou chybu tam máte…“, byla jako rána kladivem do hlavy.
„Jakou?????“
„No, ty spojky téčka…“
„Co je s nima?“
„Do deseti let vám pod tíhou betonové podlahy popraskají.“
„Copak tady se trubky nedávají do chráničů?“
„Trubky jo, ale téčka ne.“
„A proč jsi nám to neřekl, když jsme společně procházeli projekt?!?“
„Když vy jste to tak chtěli…“

Pozn.: Kromě řemeslníků je tady rumunského původu taky většina pasáků, prostitutek a vykradačů bytů. Čímž nechci říct nic víc, než že lidí s rumunskými kořeny je tady tolik, že se postupně etablovali v nejrůznějších sférách ekonomiky… 😊