… je náš ostrov. Na první pohled líbezný kout světa zalitý sluncem a omývaný oceánem, nežijí tu dravé šelmy, ani jedovatí hadi či hmyz, neřádí tu infekční ani tropické choroby, neoperují mezinárodní mafie, či pouliční loupežné a vyděračské gangy.
S nadsázkou řečeno: jediné, co budí v člověku obavy, jsou zdejší rostliny. Valná většina z nich nejsou žádné líbezné kytičky, ale nebezpeční útočníci. Některé z nich připomínají po zuby ozbrojené rytíře. Při bližším pohledu z nich jde strach. A současně si člověk uvědomí, jak drsné a agresívní je ve skutečnosti zdejší životní prostředí. Že je to bojiště, na kterém mezi sebou svádějí líté souboje o vodu a životní prostor kaktusy, sukulenty, žravý hmyz a mikroorganismy. 
Ostny některých kaktusů jsou opravdu úctyhodné, takže např. jejich zasazení je relativně komplikovaná – a často bolestivá – záležitost vyžadující značnou vynalézavost.
Zdálo by se, že zdejší kaktusy a sukulenty jsou věčné a nic je nemůže zničit, paradoxně je však nejvíc ohrožují právě ti nejmenší – plísně a hmyz, proti kterým jsou bezbranné.
